Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• poznámka k tématu: jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2017 (podzim)
• úvahový text polemizující s výchozím textem

Stojí umění našich předků doopravdy za zničení? Je vážně tak bezcenné, jak píše F.T.Marinetti, nebo je třeba jenom jiného úhlu pohledu?

Jako první myšlenka, která mě napadla při čtení tohoto textu, byla, že to autor snad nemyslí vážně. Tím chci dát najevo, že můj názor je ten, že umění našich předků by mělo být právě naopak zachováno a ceněno. Podle mého jde vlastně o jediný odkaz, jenž nám zbyl po generacích před námi. Věřím, že i oni by chtěli, aby tento jejich odkaz žil co nejdéle a byl ostatními obdivován.

Snažil jsem se přijít na to, jaký byl důvod autora pro vznik tohoto textu. Podle něj je například ve starém obraze vidět jenom "upachtěná strojenost umělce" nebo že jeho obdivování je jako "nalévat citlivost do pohřební urny". Zdá se mi, jakoby autor viděl jenom jednu stranu těchto děl, ale úplně ignoroval tu druhou. Podle mého názoru například obraz není jenom salva barev na plátně, ale je to způsob, jakým chtěl malíř povznést naši duši. A právě naopak si rovněž myslím, že obdivování obrazu je způsob introspekce, který byl navržen, abychom se v něm často i my sami našli.

Věřím, že tyto myšlenky nezastávám jenom já, ale že je sdílím i s ostatními. Některá díla se vydraží za velmi vysoké částky, a to je samo o sobě důkazem, že lidé si umění cení. Byla by to přece nesmírná škoda vytopit muzeum nebo zapálit knihovnu.

Díla našich předků jsou podle mého názoru zde proto, abychom se často poučili z jejich chyb. To platí zejména u literatury. Kdybychom neměli pozůstatky po generacích před námi, tak bychom dělali pořád ty stejné chyby, které dělali oni. Proto si myslím, že jsou zde tato díla z velké části jako varování, abychom se nedopustili stejných chyb, jako se dopustili oni a raději si z nich vzali ponaučení.