Menu
Umění v životě
Umění najdeme především v obyčejných věcech, jako jsou mobily, hrnky, obaly knih anebo třeba těstoviny. Pro někoho jsou to jen věci denní potřeby, ale vytvořit je takové, aby se všem líbily, není jednoduché - je to umění.
Vždyť i sériový hrneček byl na začátku originál. A asi se někomu tak moc líbil, že ho začali vyrábět sériově.
Vytvořit takovou věc, jež bude použitelná, ale zároveň uměleckým dílem, které ozdobí kuchyň, určitě není snadné. Snad každý má rád takové hezké věci. Věci, které v něm probouzejí příjemné pocity nebo vzpomínky. Někdy omylem narazím při hledání nějaké učebnice na svůj výkres třeba ze třetí třídy a ihned se rozesměji, protože si vzpomenu na den, kdy jsem ho vytvořila. Jak jsem z něj byla nadšená a připadal mi nejhezčí na světě. A právě proto - pro tento pocit - piji ráno čaj vždy z hrnku, jenž jsem vyrobila, a i když vypadá, že se každou chvílí zhroutí a většina lidí by ho při první příležitosti vyhodila, pro mě je tím největším uměním na světě. Takový malý kousek mne uložený na poličce v kuchyni.
Proto si myslím, že umění je jedna z nejdůležitějších věcí v životě. Protože každý ví, jak hezké je dívat se na obraz, sochu nebo budovu, kterou vytvořil světoznámý umělec. Snažit se vidět v jeho obrazech trochu víc, než je na první pohled jasné. Občas se nad myšlenkou obrazu nebo jiného uměleckého díla zamyslet a nejen se podívat a jít dál.
Už když vy vytváříte například obraz, přejete si, aby v něm všichni viděli to samé jako vy a pochopili vaše myšlenky. Proto by si každý alespoň jednou v životě měl vyhranit patnáct minut na prosté zamyšlení nad nějakým dílem, které kolem sebe dennodenně vídá.
Další myšlenka, jež mne během psaní této úvahy napadla, byla, že styl umělce se přece stále vyvíjí stejně jako výtvarné nebo architektonické styly. Proto jsem si na zem položila přesně dvanáct papírů, které jsem očíslovala od jedničky do dvanáctky. Vytvořila jsem tak časovou přímku mého života. Každé číslo představovalo jeden rok mého života. Na každý papír jsem umístila výkres, výrobek, fotku nebo věc, již jsem v určitém období zbožňovala nebo vyrobila. Přede mnou se tak objevil vývoj mého vkusu a mého uměleckého vývoje. Byl to fascinující pohled.
Vývoj a změny mého vkusu ještě rozhodně nekončí a za několik let se budu smát tomu, jak jsem si třeba nějakou věc mohla vůbec koupit. A v tom je ta síla umění. Něco uchovává, připomíná a zároveň zdobí.
Zdroj: Ellean, 12.01.2014
Diskuse ke slohové práci
Umění v životě
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (1,5)
- vedralova.k (0,5)
Štítky
naše generace arogance bylo nám pět kandidáti existence profesor Parkhill v obraze Čechy krásné znamení moci popis místa Josef Kopta alice a... rande Palahniuk stroncium lazarov rytíř paleček Ztraceni v kůň a jeho chlapec Spáleniště: Zkouška český preromantismus čekárna krysaře Waterloo kytice-poklad stalo se to loni Piano Canterburské povídky Ráda na to vzpomínám Einstein Albert romeo a jullie
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 713 896 392
Odezva: 0.03 s
Vykonaných SQL dotazů: 3
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí