Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• úvaha s výkladovými prvky

Současné Velikonoce ztrácí svůj původní význam.
Jak slaví tyto svátky věřící? Pro křesťany jsou tyto svátky nejdůležitějšími v roce. Za jejich začátek se dá považovat už 40denní postní doba, která začíná na Popeleční středu. Další významné dny v tomto období jsou týden před Velikonoční nedělí. Na Květnou neděli slaví křesťané příjezd Ježíše do Jeruzaléma. Po Zeleném čtvrtku (poslední večeře) je Ježíš ukřižován. Tento den se nazývá Velký pátek, den přísného pustu. Bílá sobota je dnem, kdy Kristus odpočívá v hrobě. A nyní už konečně nastává dlouho očekávaná Velikonoční neděle, neboli Vzkříšení.
Židé mají Velikonoce spojené se svátkem, na počest vyvedení jejich národa z Egypta.
Pro většinu lidí jsou Velikonoce jen dnem volna a dodržují pouze zvyky na Velikonoční pondělí, kdy pánové chodí na koledu se žílou, bijí děvčata a jsou poléváni vodou. Za to získají od dotyčné např. vajíčko, zajíčka, pentle... Jinak ostatní sváteční dny od čtvrtka až do neděle u většiny lidí proběhnou jako kterýkoliv jiný všední den.
Tradice, která se většině rodin dodržuje, je velikonoční výzdoba, ke které neodmyslitelně patří sázení velikonočního osení.
Má cenu slavit Velikonoce? Určitě má. Když ne z hlediska zvyků a tradic, tak alespoň z důvodu, že se o těchto svátcích sejde mnoho přátel a vytvoří se příjemná velikonoční atmosféra.