Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

"Naše řeč je naším 'vysvědčením', odhaluje naše nitro..."

Naše mluva na nás prozradí úplně všechno, nezakryjeme ji žádným make-upem jako pihy, uhráky a další vady na kráse. Řeč je prostředek, který mluví za vše - můžeme být nejlépe oblečeni, mít na sobě věci nakoupené v tom nejlepším, nejdražším a "nejznačkovějším" obchodě na světě. Můžeme být skvěle nalíčeni od té nejdokonalejší kosmetické značky a mít ten nejvíc trendy účes z okolí. Naše vizáž smí být bez jediné chybičky, bez jediného nedostatku, ale pouze do té doby, než otevřeme svůj "kanál", svá ústa.

Položili jste si někdy otázku: Proč? Proč zrovna takhle mluvím?
Proto abych se neztrapnila? Proto abych byla "IN"? Protože se stydím sama za sebe? Proto abych plavala s proudem a ne proti proudu? Dá se vůbec ovlivnit, co říkáme a jaké prostředky k tomu používáme? Spousta lidí tvrdí, že každý mluví tak, jak mu "zobák narostl". Že by nikdo nedokázal zkrotit svůj jazyk? Pokusil se o to někdy někdo? Copak nejde občas přemýšlet nad tím, co říkáme? Ano, je to dřina, vždyť je to "proti proudu!"

Jazyk, to je oceán. Naše řeč je jen malá kocábka a my její kapitáni. Je pouze na nás, jak ji budeme řídit. Nejdřív jsme pluli po klidné řece, kde na nás nečíhaly žádné nástrahy, byli jsme opečováváni našimi rodiči, kteří nás naučili základům slušného chování, zdravení a komunikaci s lidmi. Dále se z té klidné řeky dostáváme na moře, moře jménem Základní škola. Na základní škole se do naší řeči dostaly první nepříznivé vlivy. Začali jsme poznávat další kocábky a začleňovat se do jejich kolektivu, který nás - ač jsme chtěli, nebo nechtěli - měnil. Jak se již stalo na moři zvykem, občas nás spláchla i "špinavá vlna", to byla vlna plná pomluv a různých narážek. Naše reakce na ni mohly být různé, buď jsme se bránili vulgárními slovy a zpětnými pomluvami, nebo jsme nad tím vším jednoduše mávli rukou. Někoho změnila základní škola ve vulgární a nezdvořilé individuum, naproti tomu někoho v kultivovaného intelektuála. Je těžké říci, co je lepší? Čim byste radši byli? Čím jste? Stejně jako moje kocábka, tak i vaše se pomálu dostává na vrchol své plavby - do oceánu. Jak je známo, oceán je plný velkých špinavých vln, bouří i pirátů. Proto bychom si během naši poslední plavby měli dát pozor na to, s kým se bavíme, kdo nás poslouchá, komu co říkáme a jaké k tomu používáme prostředky.

Jednou jsme byly s kamarádkou ve školní jídelně na obědě. Jelikož jsme nemohly najít žádný volný stůl, posadily jsme se ke dvěma klukům, značně mladším než jsme byly my dvě. Ale jejich dialogu by rozhodně nerozuměl ani slovník cizích slov.
"Identifikace této omáčky a její konzistence mi není dost jasná," řekl jeden.
"Ano, taky bych řekl, ale je mi po chuti její obsah," odpověděl druhý.
"Mně též. Všiml sis estetického položení masa, knedlíku a omáčky?" zněla odpověď.
"Ano, všiml. Ale podle mě je to diskutabilní..." A takhle pokračoval ten zvláštní rozhovor dál.

Myslím, že závěrem by stačilo říct jenom jedno: "Naslouchejte lidem a oni vám řeknou, kdo jsou..."