Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Scientia est potentia. Vědění je moc. Tohle víme už dlouho. Jen díky lidským vědomostem a znalostem máme výdobytky moderní techniky jako počítače a mobilní telefony, ničemu jinému za tyto běžné součásti všedního života nevděčíme. Naše vědomosti musíme předávat dál a rozvíjet. A lidstvo zatím nezná jiný způsob jak to udělat než procesem zvaným vzdělávání...
Člověk se učí celý život. Jako batole se učí chodit, mluvit, jako školák zápasí se čtením a násobilkou, na vysoké škole vstřebává ohromné množství informací. Po ukončení škol v ideálním případě nastoupíme do práce, kde tříbíme a vylepšujeme schopnosti získané za téměř 20 let intenzivního studia. I pro to, abychom vůbec nějakou práci dostali, je potřeba odpovídající vzdělání. Existují sice lidé, kteří bez vzdělání dokázali vydělat miliony, ale těch je poskrovnu a můžeme je považovat za výjimky potvrzující pravidlo, že bez vzdělání to člověk nikam nedotáhne.
Vzdělání je tedy důležité. Ale jaké? Všeobecné? Člověk umí všechno, ale nic pořádně, má pouze povrchní znalosti, které mnohdy nestačí. Nebo studovat celý život jen jeden obor? Vynikajicí způsob jak se stát kapacitou v daném oboru. Ale jak tyto odborné znalosti využít, když dotyčný neumí ani pořádně složit větu? Neumí pravopis, neví nic o stylistice, není schopen mluvit o ničem jiném než o tom svém. Takový člověk nemá vyjadřovací schopnosti ani na to, aby udělal přednášku a vysvětlil tak laikům, cože to celý život studuje. Jak je vidět, tyto extrémy jsou nepoužitelné. Jako nejlepší varianta se nabízí "zlatá střední cesta", tj. všeobecné vzdělání s postupnou specializací na jeden nebo dva obory. Člověk potom má nutné všeobecné znalosti, je sečtělý, a zároveň má hlubší znalosti některých oborů.
Vzdělání není jen "šprtání" a memorování - je především nutné vědět jak se učit, co je podstatné a co není. Je nutné o informacích, které se člověk dozvěděl, přemýšlet, hledat mezi nimi souvislosti. Jinak jde jen o velké množství dat uložených v mozku, která tam bez užitku leží, protože majitel mozku nemá mezi nimi vytvořené asociace a k potřebným vědostem se dostane, jen pokud si na ně náhodou vzpomene. Také je nutná motivace, člověk se musí chtít vzdělávat, musí toužit po vědění, musí sám vyhledávat potřebné informace. V dnešní době není lehké toho dosáhnout, ale pokud je student motivovaný, pak je učení pro něj radost.
Ne nadarmo se říka: "Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem." Dnes je naprosto nezbytné umět alespoň jeden světový světový jazyk, ať už je to ruština, angličtina, němčina nebo francouzština. Znalost cizího jazyka nám dává možnost nahlédnout do mentality cizího národa, pochopit jejich způsob uvažování ze struktury jazyka. A hlavně, v dnešní době globalizace, kdy běžně komunikujeme s lidmi na druhé straně Země, je nutné se dorozumět. Metoda dorozumívání "ruce a nohy" sice stále funguje, ale schopnost plynně hovořit nemateřským jazykem je poněkud elegantnější, rychlejší a společensky přijatelnější forma komunikace.
Myslím, že vzdělání je pro současného mladého člověka naprosto nezbytné, protože je přípravou na budoucí život, kterou se nevyplatí zanedbat. Mělo by však člověka bavit, mělo by být jak praktické, tak teoretické, všeobecné i specializované. Musí ho naučit jak se učit, jak hledat souvislosti, jak a kde najít informace. Také by mělo obsahovat výuku alespoň jednoho cizího světového jazyka a rozvíjet přirozenou inteligenci, "selský rozum". Takové vzdělání je dle mého názoru přesně to, co mladý člověk potřebuje.