Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kdo stojí o vyznamenání? Nebo spíš nejde odmítnout? Jakou čest si můžeme přisvojit s vyznamenáním?

Jednou kategorií jsou vojáci. Někteří bojovali, viděli umírat svoje přátele a možná i rodiny. Sami mohli kdykoliv umřít. Jejich vyznamenání má hodnotu i pro ty, kteří nepřežili.

Civilní vyznamenání je jiné.

Ano, existují vědci, lékaři, lidé, kteří posunuli lidstvo kupředu. Ti si vyznamenání zaslouží, i když o ně mnohdy ani nestojí.

Sportovci. Mají svoje vyznamenání ze stupňů vítězů. Patří jim i státní vyznamenání? Neměli by dokázat ještě něco navíc? Mnozí sportovci posílají peníze nadacím, podporují chudé a nemocné.

Lidé vlivní. Lidé s kontakty, kteří mají dostat vyznamenání. Státníci vyznamenání nepotřebují. Je to hloupá adorace již tak oceněných lidí. Politici? Mají svoje funkce, dividendy, příplatky. K čemu vyznamenání? Nepatří mezi výjimečné.

Osoby blízké prezidentovi. Někteří lidé dostávají vyznamenání, protože mají protekci. A ti, kteří nesouhlasí, vyznamenání nedostanou. Bez ohledu na zásluhy.

Vyznamenávat lidi, kteří vyznamenáni být nemají, snižuje hodnotu těch, kteří si vyznamenání zasloužili.

Vyznamenání je lákadlo.
Dokázal bych odolat? I když bych si to nezasloužil?

Kantův kategorický imperativ - "Jednej jen podle té zásady, od níž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem" - by se dal trochu pozměnit: "Nejednej podle zásady, od níž nemůžeš chtít, aby se stala obecným zákonem." Nebo se mýlím?