Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Hlavní úlohou školní docházky je bezpochyby příprava pro nadcházející budoucnost, jejíž tenké vlákno se splétá s vlákénkem vzdělání a odpovědností. Ale aby se z tohoto vlákenného provázku stal skutečný provaz, je třeba nejen vzdělání, ale i citová vyrovnanost, smysl pro spravedlnost a hlavně kolektivita, kterou bez vlastní zkušenosti a bez kontaktu s osobami našeho věku získáváme jen velice obtížně.
Vzděláním v rodině získáme sice vědomosti a určitou odpovědnost, ale kdo nás naučí schopnosti komunikovat, kde získáme praxi, jak navážeme kontakty pro budoucnost. Zda je možné z těchto vlákének utkat provázek a z něj později i provaz je jen otevřenou otázkou, na níž budeme hledat odpověď velice dlouho a možná ji ani nenalezneme. Proto se přikláním spíše k tradici, jíž bylo a stále ještě je vzdělávání dětí ve školách. Nejde tu pouze o tradici, ale i o určitou nerovnost mezi školou a rodinou. A pokud bych měla svůj názor přeci jen změnit, pak jen v případě nemocného člověka, který není schopen ustát nápor vnějšího prostředí. Ale i v tomto případě by se měl stýkat s lidmi svého věku, protože bez přátel si většina lidí život neumí ani představit.
Rodina skutečně může vytvořit lepší prostředí a třeba i důkladnější vzdělání. A právě proto pokud chceme z našeho provázku vytvořit silné lano, musíme vyjít vstříc i jinému než rodinnému prostředí a musíme riskovat třeba i horší podmínky pro vzdělání, ale já věřím, že žádné úsilí není marné ani zbytečné. Vždyť každá snaha a nová myšlenka, do které se vrháme, posílí náš provaz, až se z něj stane skutečné a pevné lano.