Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Dnešní svět je rozdělen na dvě kategorie: na vyspělé západní země v čele s USA a na chudé a rozvojové země zbytku světa. Téměř celá Afrika a hodně asijských státu je sužováno hladem, bídou a civilizačními chorobami. I když jim rozvinuté a vyspělé státy světa pomáhají, je tu jedna nezodpovězená otázka: Čím to je, že rozdíly mezi těmito odlišnými světy se stále zvětšují? Viníky bych hledal na obou stranách. V Africe a Asii měly mnohé země ze západního světa své kolonie, o které se příliš dobře nestaraly a jejich rozvoj byl nulový. Ve 20. století získala většina z nich nezávislost, ale hlavně v Africe se za těchto několik desítek let moc nezměnilo.

Není příliš v zájmu USA, Ruska, Velké Británie nebo třeba i ČR pumpovat miliardy do oblastí, odkud se jim jen těžko vrátí. Jedním z příkladu je vojenská výpomoc USA v občanské válce, která v 90. letech zuřila v Somálsku. Američané přiletěli do této chudé země sužované hladem a bídou jako poslové míru a při bojích se Somálci, kteří bojovali pod vedením svého vůdce, dopadli doslova katastrofálně a ze Somálska se stáhli, jelikož "zdemokratizování" Somálska by jim přineslo "pouze" mezinárodní obdiv a gratulace, nikoli však peníze nebo suroviny jako třeba ropu. V současnosti se Američané zaměřili na Irák a Afghánistán, a zvláště Irák je velkým producentem ropy, která se Američanům tuze hodí.

V menší míře jsou viníkem i státy, které pomoc potřebují. Jsou vůbec jejich obyvatelé dostatečně vyspělí, aby dokázali s darovanými penězi dobře naložit? Nepůjdou jejich výdaje hlavně na zbrojení, byrokracii a do kapes úředníků? Kdo to dokáže zaručit? Jediné investice, které se například v Africe vyplatí, jsou budování škol a humanitární pomoc. Škola je základ života, když tento základ bude většina Afričanů mít, nebude Africe nic překážet v tom, aby se s pomocí vyspělých států stala rychle se rozvíjejícím regionem na zemi.
Investice do chudých států Afriky, Asie a jiných je velmi nejistá a i díky světové hospodářské krizi bude podpora zaostalých států stagnovat, a proto se Afrika a chudé asijské státy nemohou spoléhat pouze na pomoc Obamy, Medvěděva nebo Klause, musí jít vzhůru samy a postupně.