Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Co je to životní prostředí? Životní prostředí je prostor, ve kterém organismus žije, a jeho systém vazeb k prostředí; souhrn všech vnějších vlivů (přírodních i kulturních), které jedince obklopují a umožňují mu podmínky k životu. Životní prostředí je tvořeno neživými, živými a společensko-hospodářskými vlivy a složkami. Všechny působí společně, současně a nepřetržitě. Životní prostředí musí poskytovat organismům prostor a podmínky pro všechny jejich životní děje. Prostředí musí vstřebávat nepotřebné a škodlivé produkty látkové přeměny živých organismů i další produkty jejich činnosti a chránit organismy před nepříznivými vlivy. Všechny živé organismy ovlivňují svoje okolí, a tím i podmínky pro vlastní další existenci. Ohrožení životního prostředí je součástí jednoho z hlavních globálních problémů lidstva.
Jak to vypadá ve světě? Mezi světové ekologické problémy patří stoupající výroba a spotřeba energie, znečišťování ovzduší, narušení ozonové vrstvy atmosféry a zvyšování skleníkového účinku atmosféry, snižování úrodnosti půdy a rozšiřování pouští, znečišťóvání povrchových vod a zdrojů podzemní vody, ubývání lesů, hromadění odpadků a bohužel i mnoho dalších.
Hodně se používají výrobky v hliníkových obalech. Tyto obaly ovšem nejvíce škodí životnímu prostředí. Tak třeba obaly od mléka - vypadají, že jsou vyrobeny z papíru, ale když si obal lépe prohlédneme, zjistíme, že se skládá z hliníku a papíru, a to je nejhorší kombinace na recyklaci. Je drahá a také nekvalitní. Neměli bychom kupovat výrobky na jedno použití. Například baterie obsahující těžké kovy místo dobíjecích akumulátorů nebo mikrofixy místo tužek s vyměnitelnou náplní. Je dobré se vyvarovat chemickým postřikům, neboť ne vždy je to nejlepší řešení. Svět se zdá velmi malý, a proto nám nepřijde divné, že v každém obchodě nejdeme výrobky z celého světa. Třeba potraviny: v regálech vedle sebe leží jablka ze Španělska, polévky z Číny, jahody z Argentiny, sušenky z Německa a další... Jenže čím delší cesta je výrobku, tím hůře pro přírodu. Na dopravu se spotřebuje mnoho pohonných hmot, jejichž spálením se do vzduchu a vody dostane řada jedovatých látek, které škodí lidem, zvířatům i rostlinám. Proto, abychom přispěli k ochraně životního prostředí, nemusíme vyrazit do přírody čistit studánky nebo pododobně. Stejně dobře můžeme přírodu chránit třeba v obchodech. Je to jednoduché. Stačí když si vybereme potraviny, které nejsou na x-krát zabaleny v různých obalech, které pak stejně vyhodíme. Největšími znečišťovateli ovzduší jsou samozdřejmě auta. Problém je v tom, že je jich čím dál víc. Důsledky nese příroda, která se nemůže bránit, ale také tím trpí člověk.
Naprostá většina území dnešních Čech byla v minulosti pokryta hustými smíšenými lesy. Pokud by zůstaly bez zásahu člověka, rostly by zde dodnes, neboť podnebí se od počátku našeho letopočtu příliš nezměnila. Člověk ale postupně krajinu měnil, dával prostředí svou činností jinou, novou tvář.
A co mé okolí? U okolí, které leží převážně v údolí, je jasné, že se zde smog a všechny nejrůznější odpadní látky usazují více než jinde. Tomuto problému nelze pomoci jinak, než zavést u všech typů automobilů katalizátory. Například trabanti. Když se před vámi rozjíždějí, je to něco odporného. Dým a kouř, který z něj vychází, je příšerný. Tyhle typy aut by se měly zakázat! V mém okolí si myslím, že není až tolik skládek, kterých je jinde nesčetně, dokonce i tam, kde je napsáno "zákaz skládky"! Odpadky by se měly skladovat pouze tam, kde víme, že výpary, špína a další nebudou nikomu vadit a že neohrozí prosakování do půdy, která je třeba obdělávána. Ale uskutečnění těchto kroků záleží jen na nás - lidech, jak si poradíme s dohodou, kde skládku umístit. S mnohými lidmi se mnohdy jedná velice nesnadně. Dokonce i bylo prokázáno, že konzumace tzv. měkké vody vede ke zvýšenému riziku zlomenin u dětí, ke vzniku rakoviny a dalších, naopak v tzv. tvrdé vodě se ztráty minimalizují.
Myslím, že všechny změny, které člověk udělal přírodě násilím, byly mnohdy zbytečné. V té době se mu to zdálo v pořádku, ale příroda nám vše zúročí, a pak vrátí, jenže v jiné podobě - například povodněmi. Lidé nemohou přestat ovlivňovat a přetvářet krajinu. Nesmějí však zapomínat, že krajina je velmi složitý a citlivý systém a že také oni sami jsou jeho součástí. Překročí-li člověk svými zásahy do krajiny únosnou míru a naruší v ní rovnováhu jednotlivých složek, dojde k problémům, případně i k nevratným změnám v prostředí, což může vést k ohrožení rostlin, živočichů a nakonec i člověka. ZEMĚ NENÍ NA JEDNO POUŽITÍ!!!