Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

1. Zlobí...
2. Dospělí nezlobí?
3. Černé svědomí se vždycky ozve.
4. "Mohla bys mít už rozum!"
5. Make me angry.

Zlobí malé děti, zlobí psi, zlobí auta, zlobí záda, zlobí televize, zlobí... Zlobím i já.
Při pohledu na slovo zlobím se mi na tváři objeví úsměv. Představím si sebe ještě v plenkách křičíc v hračkářství, že bez panenky neodejdu.

"Nezlob!" Kolikrát tohle slovo každý z nás v dětství slyšel? Ale znamená to snad, že dospělí nezlobí? Ne, jen už není nikdo, kdo by jim to připomínal.

Jsem ve věku, kdy si tohle pokárání naši už nechávají pro sebe a kdy vařečka nebo jiné kuchyňské vybavení už nehraje žádnou roli. Ale i přesto jsou chvíle, při kterých se ozve mé černé svědomí a věřte mi, raději bych dostala pětadvacet. Tak mě napadá, že možná to neustálé opakování našeho špatného chování, které je typické v dětství, má za následek právě to černé svědomí v dospělosti. Třeba je černé svědomí nepodmíněnou reakcí, jako při pokusech I.P.Pavlova.

"Mohla bys mít už rozum!" Další věta, kterou slýchávám doma, když vypukne mezi mnou a sestrou hlasitý dialog. Je to tak, "zlobíš" nezmizelo, jenom se našlo jeho synonymum. Na druhou stranu by se synonyma nemusela vymýšlet, natož pak používat, kdyby k tomu nebyly důvody. Jenže ty důvody jsou a já zlobím dál.

Všechny děti byly stejné, jsou stejné a budou stejné. Proto můžu s klidem říct, že slovíčko zlobit nás všechny přežije, nebo tu bude alespoň do té doby, než ho nahradí anglické make me angry.