Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

Vzhledem k tomu, že zima již propukla, přináší nám krom sněhu i mnoho onemocnění. Jedním z nich je i chřipka. Pro mnoho lidí je chřipka totéž co nachlazení či angína, což je obecně rozšířený omyl. Chřipka je způsobena viry stejně jako nachlazení, ale liší se způsobem projevu. Angína, která je bakteriálního původu, s chřipkou tedy také nesouvisí.

Toto česky znějící slovo pochází ze staročeského "chřípěti", jež označovalo chroptění či sípání. Ruská podoba tohoto slova se základem "chrip" byla v 18. století přejata do francouzštiny a němčiny. V dalších evropských jazycích je známa jako "influenza", což pochází z latinského označení "influere" (= vtékat, vlévat se) a používá se i jako odborný název tohoto onemocnění ve zdravotnictví.

Příznaky chřipky můžeme dle místa napadení těla rozdělit na celkové a místní. Mezi celkové příznaky se řadí horečka (38-40 °C), třesavka, zimnice, únava, nevolnost, bolest hlavy, očí, kloubů či svalů nebo světloplachost. Naopak do místních patří rýma, bolest v hrdle a na hrudi, kašel, zácpa, průjem, někdy se objevuje i zvracení.

Průběh onemocnění závisí na několika faktorech. K nejdůležitějším patří věk nemocného, jeho celková odolnost a případné další přidružené choroby. Záleží i na samotném viru. Nejtěžší průběh má chřipka způsobená virem (= jednobuněčný organismus) typu A, infekce (= zánět) typem B mívá naproti tomu obvykle mírnější průběh. Virus C u dospělých lidí nemoc prakticky nezpůsobuje. U dětí se projevuje jen lehkou rýmou a škrábáním v krku. Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou (38 až 40 °C). Vzestup teploty obvykle provází zimnice a třesavka. Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. Dalším možným příznakem je nevolnost, občas zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství. Během dalších jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v produktivní hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů zpravidla vymizí během 3 nebo 4 dní. Rýma a kašel potom trvají zhruba 7 až 10 dní. Zvýšená únavnost a slabost se můžou v různé míře objevovat ještě měsíc po onemocnění, proto lékaři doporučují minimálně týden bez fyzické zátěže.

Základní vyšetřovací metodou je poslech, pohled a anamnéza. Lékař fonendoskopem (= přístroj, jehož jeden konec se vkládá do uší a druhý konec pacientovi na hruď) poslouchá dýchání (jestli je zrychlené či pomalé, povrchní, hluboké nebo si všímá dušnosti) a srdeční akci. Příznaky, jež pacient uvádí, zahrnuje anamnéza, která lékaři přesněji pomůže určit onemocnění. Následnou léčbu chřipky můžeme rozdělit do dvou základních skupin. V prvním případě jde o opatření zaměřená pouze na zmírnění nebo potlačení projevů onemocnění, tj. symptomatická léčba. To znamená, že sama o sobě nemá vliv na příčinu nemoci. Základem je klid na lůžku. Na nočním stolku by kromě teploměru neměl chybět ani horký čaj s citronem. K potlačení jednotlivých příznaků chřipky pomohou léky - například proti bolesti analgetika, proti kašli antitussika a na snížení horečky antipyretika. Druhou možností, kterou má moderní medicína k dispozici, jsou i účinné preparáty působící proti samotným virům neboli kauzální léčba. Kauzální léčiva v organismu účinkují přímo proti chřipkovým virům. Jejich účinné látky se nazývají antivirotika. Dosud existuje jen omezené množství antivirotik. Jsou účinné pouze proti některým virovým infekcím. Nejúčinnější léky proti tomuto onemocnění jsou látky obdařené schopností vázat se na virus a blokovat jeho povrchové molekuly (= částice hmoty složená z atomů).

Chřipka obvykle probíhá nejvíce na jaře a na podzim. Existují však možnosti jak riziko chřipky výrazně snížit, nebo alespoň zmírnit její průběh. Vyhýbat se většímu množství lidí (omezit návštěvu kina, cestu hromadnou dopravou) a naopak zvýšit příjem tekutin a vitamínů, hlavně vitamínu C. Zajistit dostatek spánku, odpočinku, tělesné aktivity a vyváženou stravu bohatou na všechny složky potravy (cukry, tuky, bílkoviny). Vhodným prostředkem k prevenci chřipky je očkování. Provádí se každoročně před vypuknutím virových nákaz v podzimních měsících. Chránit před chřipkou dokáže další půlrok až rok. Ani toto opatření ovšem nemusí být pokaždé účinné. Principem očkování je totiž odhad druhu viru, jenž bude pro daný rok mezi ostatními nejrozšířenější. Proti vybranému druhu viru je pak namířena vakcína. V případě, že dojde k neočekávané změně (mutaci), mohou být chřipkou ohroženi i očkovaní lidé. Přesto se má za to, že očkování je jedním z nejúčinnějších způsobů ochrany vůbec. Podstupovat by jej měly zejména rizikové skupiny (= lidé, kteří se nakazí nejsnáze; pro některé může být v jejich stavu chřipka velmi nebezpečná), tj. děti do 12 měsíců, lidé se sníženou imunitou (= obranyschopností), chronickým (= vleklým) onemocněním plic, srdce, ledvin, jater, cukrovky, dále lidé starší 50 let a pracovníci ve zdravotnictví.

Zdraví je to nejcennější co člověk má, a proto si jej musí chránit a pečovat o něj.