Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

HUSOVI PŘEDCHŮDCI:

Mezi Husovy předchůdce zařazujeme osobnosti, které chtěly řešit společenské rozpory nápravou (reformou) církve. Nacházíme se ve 14. století, kdy k jejich hlavnímu cíli přispívalo kazatelství a nábožensko-vzdělavatelná literatura. Jmenujme ty nejznámější:

Matěj z Janova - své myšlenky vkládá do latinských spisů
Konrád Waldhauser - kázání vedl v německém a latinském jazyce
Jan Milíč z Kroměříže - česky psal i kázal (pro chudinu), jeho žáci začali se stavbou Betlémské kaple (1391), která se stala centrem kazatelství
Tomáš Štítný ze Štítného - nejvýznamnější, inspiraci našel v kázání Jana Milíče, studoval v Praze, kde se usadil, původně psal jen pro své děti → zakladatel mravoučné prózy: dílo Řeči besední (otec odpovídá na dotazy o bohu), dalším jeho dílem jsou Knížky šestery o obecných věcech křesťanských a Knížky o šašiech (o hře šachové), kdy srovnává šachy s uspořádáním společnosti
John Wycliffe - anglický reformátor a předchůdce Husův

CHARAKTERISTIKA LITERATURY V OBDOBÍ HUSITSKÉM:

Literatura této doby není nijak umělecky náročná, je spíše přímočařejší. Hodně se rozvíjí traktáty = kratší učená pojednání o závažném jevu, kazatelství, kronikářství, duchovní a bojové písně, které jsou zaznamenány v husitském sborníku pod názvem Jistebnický kancionál. Z písní tohoto sborníku jmenujme například Povstaň, povstaň veliké město pražské (píseň pražského křídla husitů) nebo Ktož jsú boží bojovníci (píseň táboritů)

Jan Hus (1371-1415)
Jan Hus pochází z Husince u Prachatic. Studoval na Pražské univerzitě, kde se později stal i rektorem. Od roku 1402 káže v Betlémské kapli jako lidový kazatel. Zasloužil se o vydání Kutnohorského dekretu 1409 Václavem IV., který změnil poměr hlasů na Universitě na 3:1. Nad Prahou byl povolán interdikt = církevní prokletí místa, tzn. nesmí zde být udíleny svátosti (svatby, pohřby, křty) a Hus byl prohlášen za kacíře, byla na něho uvalena klatba. Proto se uchýlil na venkov (na Kozí Hrádek). Osudným mu bylo pozvání na církevní koncil do Kostnice. Zikmund mu dal sice ochrannou listinu na cestu (glejt), ale stejně byl zajat a 6.7.1415 upálen.
Hus byl především reformátor. Upozorňoval na vady církve a snažil se o její nápravu, byl přívrženec myšlenek Wycliffa: Církev má pečovat o spásu lidských duší, nehromadit majetek, žít v chudobě stejně jako Ježíš podle Nového zákona, kritizoval církev za to, že je obklopena bohatstvím, kritizoval odpustky. Jeho přínosem do českého jazyka bylo zavedení diakritického pravopisu, tzv. nabodeníčko krátké a dlouhé, a tím odstranění spřežky, např. cz.

Z latinsky psaných děl:
O církvi - navazuje na Wycliffa, za hlavu církve nepovažuje papeže, ale Krista, křesťan není povinen poslouchat papeže, pokud je v rozporu s Biblí

Z česky psaných děl:
Knížky o svatokupectví - kritika odpustků, vykoupení hříchů, placených obřadů
Výklad Viery, Desatera a páteře - kritika germanizace, Češi neumí dobře česky
Listy z Kostnice - listy, které psal z vězení, obhajoval své myšlení a jednání
Ktož jsú boží bojovníci - píseň táboritů

DOZNÍVÁNÍ HUSITSKÝCH IDEÁLŮ - OBDOBÍ POLIPANSKÉ:

Nacházíme se v polovině 15. století. Došlo k prvnímu knihtisku a to roku 1470 v Plzni, kdy byla vytištěna první česká kronika - Trojánská kronika. Inkunábule, to je název právě pro prvotisky, knihy vytištěny do roku 1500. Za nejvýznamnějšího představitele této doby považujeme Petra Chelčického (1390? - 1460), který byl hodně ovlivněn Wycliffem a poté Janem Husem a jeho přívrženci. Jeho nejdůležitější díla nesou tyto názvy:

O trojím lidu - je to stať, kdy upozorňuje na rozvrstvení obyvatel na lid kněžský, rytířský, robotný, a chce tyto rozdíly odstranit a říká, že lidé by si měli být rovni. To dalo také impuls k založení nové církve, jednoty bratrské s jeho prvním nejvyšším představitelem Řehořem Krejčím.
O boji duchovním - zde je silně viditelný autorův pacifismus – neuznával válku, jen boj ducha s ďáblem = boj duchovní
Sieť Viery pravé - kritika církve, hlavně za hromadění majetku