Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Dne 2. března 1458 na český trůn zasedl Jiří z Poděbrad, pocházející z tradiční husitské šlechtické rodiny.
Jeho otec bojoval po Žižkově boku. Byl zvolen českým sněmem, včetně katolických zástupců, který zasedal na Staroměstské radnici v Praze. Účastníci sněmu usoudili, že zemi prospěje, bude-li vládnou husitský král, protože většina obyvatelstva je husitská. Nebylo to jednoduché, Lužice, Slezsko i části katolické Moravy nechtěly kališnického panovníka přijmout, k poslušnosti je přiměla až hrozba vojenského zásahu. První léta panování Jiřího z Poděbrad byla úspěšná. Jeho politikou bylo přísné dodržování kompaktát, hodlal být spravedlivý ke kališníků i katolíkům. Pouze v hospodářské oblasti a obchodu se mu již tolik nedařilo. V roce 1462 papež Pius II. prohlásil kompaktáta za zrušená. Jiří z Poděbrad v letech 1463 až 1464 rozvinul proti papežovi mírový postup. Ten ale selhal. V roce 1465 vyslal po evropských panovnických dvorech vyslal delegaci, která měla přesvědčit, že v Českém království žijí kališníci i katolíci ve vzájemné shodě. V roce 1467 však povstala proti králi katolická šlechta, sdružená v Zelenohorské jednotě, podporovaná papežem, který vyhlásil proti Jiřímu křižácké tažení. I když byla Zelenohorská jednota poražena, postavil se Jiřímu z Poděbrad jeho zeť – uherský král Matyáš Korvín, který chtěl získat převahu ve střední Evropě. Jeho vpád do Čech v roce 1469 dopadl neslavně, přesto de dal zvolit katolíky českým panovníkem. Období husitských válek, které zpustošily hlavně Moravu, se uzavřelo smrtí Jiřího z Poděbrad (22. března 1471). Husitská éra se pomalu stávala minulostí.