Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

U nás v ČR se stane voličem každý, kdo dovrší svých 18 let a není zbaven volebního práva.
Nabízí se mi tedy otázka - proč toto výsadní volební právo každý schopný jedinec a obyvatel ČR nevyužije a neprosadí tak možnost podílet se na rozhodnutí o nové vládě a možná i lepších životních a sociálních podmínkách mnohých z nás!? Je zde mnoho alternativ, které mohou voliče ovlivňovat, motivovat a v záporném případě i odrazovat. U mladé generace se pasivita může projevovat nedostatkem informací nebo tím, že rodiče se nadále starají o jejich sociální zázemí a tak nemají potřebu se zajímat o to, co jednou bude, až se stanou samoživiteli. Naopak u starší generace začíná převládat stoupající nedůvěra, zklamání a skeptismus. Na druhé straně jsou i tací, kteří se snaží ovlivnit svým hlasem budoucnost nejen svou, ale i těch ostatních.
Zkusme analyzovat namátkou problematiku a rozdílnost těchto dvou stran, kdy se nám do popředí dostávají voliči i nevoliči: Lidé volící svým hlasem se snaží vybrat stranu, která jim vyhovuje a aktivně se účastní a rozhodují o budoucnosti takzvaně nás všech. Snaží se svým hlasem nedopustit situaci, kdy by na post nové vlády zasedla strana, která by jim po všech stránkách nevyhovovala. Tato dnes už minorita vlastně rozhoduje o nás všech a částečně i o našem životě... A jak na to reagují naši nevoliči? Volby berou jako ztrátu času a politiky součástí hraného divadla, které se koná jen proto, aby získali co nejvíc těch aktivních voličů. Jejich stanovené programy jsou pro ně nic neříkající řádky slibů, které oni nejsou schopni nikdy uvést v realitu.

Co letos ovlivňovalo naše voliče? Je to snadná odpověď asi pro každého. Byly to masivní počty billboardů, které "zdobily" naše dálnice a silnice, kam jen naše oko dohlédlo. Politici se v této oblasti vždy stanou velmi aktivními a v předhánění sloganů si nemilosrdně konkurují. Například pan politik Pekárek svůj portrét nechal vsadit na automobil rozvážející pečivo se sloganem "Pekárek - pečeme s vámi..." a takovýchhle propagací bychom mohli jmenovat stovky. Co však prolétne hlavou těm, co měli možnost zhlédnout tuhle hru, která by se mohla podobat přísloví: "Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají"? Na to si individuálně může každý odpovědět sám.

Proč se tedy účast voličů ve volbách snižuje? Je to ti tím, že jejich formulace sloganů, které obsahují leckdy až ideální představy s nástupem na budoucí křeslo, nejsou tak přesvědčující?
Možná by jim někdo měl před sněmovnu napsat slogan: "Politika není jenom o slovech a sloganech, ale hlavně o činech!" Pak by třeba pochopili, proč se počet aktivních voličů rok od roku snižuje.

Podle čeho se tedy mají voliči rozhodnout koho volit? U nás se na postu střídají dvě strany, které každoročně neuspějí a jsou kritizování veřejností a odsuzování za nedocílení vytýčených cílů. Paradox je, že se na postu střídají nadále - tahle problematika by mohla motivovat nevoliče, kteří po volbách mají nejvíc záporných argumentů: "Proč to vyhráli ti či oni, když pro stát nic neudělají?" Třeba by to mohli právě tito pasivní jedinci změnit.

Když se ohlédneme na problematiku, stát se voličem či nikoli, tak se nám objeví mnoho záporů a kladů. Na jedné straně je to nespolehlivost a nesmyslnost jednání některých stran i samotných politiků a na druhé straně je to pochod, který nestočíme plně k našemu prospěchu, ale máme možnost ho svým hlasem ovlivnit a vytvořit si tak myšlenku, že jsme dali najevo naše potřeby a třeba tak zlepšily budoucí životní podmínky nám, svým ratolestem, ale i obyvatelům ČR.