Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V této chvílemi až hororové básnické sbírce se láska vyskytuje téměř všude, ale ne úplně ve formátu amerických filmů s klasickým happy-endem. V Kytici jsme konfrontováni s láskou snad ve všech podobách a formách.
Hned v úvodní básni Kytice mrtvá matka ztělesňuje vlast - myslím, že autor neměl na mysli nic víc a nic míň než to, že každý by měl milovat svou vlast jako svou matku - takže tu máme lásku vlasteneckou.
Potom nemáte možnost nepovšimnout si často opakovaného motivu provinění matky vůči dítěti - v Pokladu funguje jasné heslo: vinu lze odčinit, udělejte to také. I když žena porušila nepsaný zákon mateřské lásky tím, že opustila své dítě v okamžik, kdy chvilkově dala přednost vidině finančního zabezpečení, dokázala to vše díky své víře odčinit. V další básni Polednice si matka zahrává s ohněm - volá Polednici, aby si vzala její plačící dítě a ve chvíli, kdy skutečně přijde, má matka o své dítě obavy; neznamená, že když ho kárá, tak ho nemá ráda. Ve Vodníkovi je lásky až až - Vodník našel jisté zalíbení v dívce, s tou se oženil, ona v podvodním světě porodila dítě. To samozřejmě miluje, a aby toho nebylo málo, je tu ještě matka dívky. Když dívka konečně přemluví svého vodního manžela k tomu, aby mohla za svou matkou, dojde ke střetu všech citů a nikdo z něj nevyjde jako vítěz. V následující, částečně mateřsky ale převážně sobecky zaměřené básni, inspirované pohádkovým námětem Zlatý kolovrat, jsme svědky podlého činu matky, která zabije a zmrzačí společně se svou dcerou nevlastní Doru - díky své touze po moci a penězích se jim ale dostaví stejně krutého a surového trestu. Další básně s postavou matky jsou ještě Lilie, Vrba a Dceřina kletba - v té matka zabije své nemanželské dítě a proklíná svého milence a svou matku.
Snad nejstrašidelněji na mě působící část je Svatební košile, kde je znázorněn vztah světa živých a mrtvých, slepá láska k nepravému - poučení, které nám tvůrce zanechává, je takové, že se nemáme vzdávat své víry a naděje ani v tu nejhorší chvíli.
Báseň Holoubek je zaměřena spíš na svědomí - vdova se brzy poté, co pochovala svého manžela, vdá za jiného. Po čase nad jeho hrobem sedává holoubek - ztělesnění svědomí - vdova spáchá sebevraždu utopením.
Záhořovo lože je další demonstrací toho, že vinu je možno odčinit - Záhoř tak sice dělá zcela zištně z lásky k sobě samému, ze strachu o svou duši, ale k tomu se naštěstí pro něj v básni nepřihlíželo a skončil v nebi.
Přehledem vánočních zvyků a obyčejů je Štědrý den - je zde na dvou dívkách prezentován názor, že by se člověk neměl snažit znát svou budoucnost - jedna z nich se vdala a druhou potkala smrt.
Snad jsem na nic zásadního nezapomněla - i když tenhle typ literatury není zrovna mnou preferovaný, tak mě Kytice na pár hodin naprosto odtrhla od reality a nepustila mě, dokud jsem nebyla na konci.