Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Říše Sumerů

Sumerové byli prvním nesemitským národem v Mezopotámii. Jejich říše byla založena kolem roku 3200 př.n.l. mezi Eufratem a Tigridem, jelikož se zde nacházela úrodná půda, která je nutná pro zemědělskou činnost. Tato oblast je však velmi suchá a vyžadovala vydatné zavlažovaní. To se ale neobejde bez řádné organizace, a proto v roce 3000 př.n.l. vznikl sumerský stát, který je dnes považován za první na světě.

Sumerové již před svým příchodem do Mezopotámie znali obrázkové písmo, z něhož se v této době vyvinulo klínové. Asi o dvě stě let později se začali vytvářet městské státy, z nichž měl každý svého vládce, který měl neomezenou moc. Nejznámějšími městy jsou Ur, Uruk, Kiš, Akkad aj. Každé město mělo také vlastní zikkurat zasvěcený bohu, který dané město ochraňoval.

V polovině třetího tisíciletí nastal velký rozmach sumerské kultury. Tato doba je nazývána zlatý věk. Rozvíjí se věda, architektura, politika, vojenství a další obory. Poté však nastává úpadek způsobený mocenským vzestupem Akkadské říše na severu. Další rána přichází v podobě Gutejců, kteří si podrobí skoro celý Sumer. Kolem roku 2000 př.n.l. nastává poslední rozkvět státu, stříbrný věk. Následné rozbroje mezi dynastiemi způsobí oslabení říše, kterou o 300 roků později v průběhu 14 let dobije generál Mari, bývalý služebník posledního sumerského krále Ibbiho-Sina. Sumerský jazyk přetrvává ještě tisíc let, po které funguje podobně jako naše latina.

Sumersko-akkadská literatura

Sumerská literatura je nejstarší literaturou světa. Vzhledem ke společným rysům s akkadskou literaturou bývají často obě literatury popisovány společně. Tyto památky jsou psány klínovým písmem na hliněné (velmi vzácně kamenné) destičky (desky). Do těchto tabulek byl pak vyryt písaři text, podmínkou zachování tabulky bylo její vypálení, protože jinak se tabulka časem, působením vlhkosti, rozpadla. Vypalovány byly pouze tabulky, které byly považovány za důležité, dále docházelo k nechtěnému vypálení při požárech, založených většinou při dobytí města.

Do dnešní doby se nám zachovalo velké množství takto popsaných destiček (formát byl různý, nejčastěji však o rozměrech cca 15 x 10 cm, někdy byl však i výrazně větší), avšak díky částečné živelnosti v počátcích archeologie a černému obchodu mnoha kopáčů došlo k rozdělení mnoha návazných tabulek. Těchto tabulek se zachovalo několik desítek tisíc.

Sumersko-akkadská literatura lze rozdělit na několik žánrů. Těmi nejvýznamnějšími jsou: mýty a eposy, umělecká literatura, poezie, hospodářské zápisy, nářky, spory a dialogy, dopisy, přísloví a zaklínání.

Poznámka:
Ostatní státy starověkého východu byly inspirováni především sumersko-akkadskou literaturou, a proto se jejich literární útvary příliš neliší.

Mýty a eposy se dělí na ty, kde je hlavním hrdinou člověk, a ty, kde je hlavním hrdinou bůh. Některé postavy jsou považovány za historické osoby.

Nejznámější eposy, ve kterých je ústřední postava člověk, jsou:

• Etanův let do nebes
• Enmerkar a pán Aratty
• Lugalbanda a Enmerkar
• Lugalbanda v temných horách
• Epos o Gilgamešovi
• Legenda o narození Šarrukína

Eposy o bozích:

• Mýtus o Anzuovi
• Mýtus o Atrachasísovi
• Enki a Ninmach
• Enki a Ninchursanga
• Enki a řád světa
• Enki a Inanna
• Píseň o Agušaje
• Sestup Inanny do podsvětí
• Spor Dumuziho a Enkimdua
• Ereškigal a Nergal
• Enlil a Ninlil
• Enlil a Sud
• Zpěv o motyce
• Mýtus o Errovi
• Ludlul bél nímeki
• Staré rady oráče synovi
• Ninurtova cesta do Eridu
• Ninurta a želva
• Prokletí Akkadu
• Zúrodnění Sumeru
• Stvoření člověka
• Enúma eliš
• Zi'usudura a potopa
• Mýtus Lamštu

Umělecká literatura - jedná se o literaturu, jejímž prvotním významem byla literatura a ne nějaké obchodní sdělení, je to tedy literatura v tom smyslu, jak bývá používána dnes. Tehdejší gramotnost nebyla příliš velká (odhaduje se maximálně 10 %), a proto se domníváme, že tyto texty byly přednášeny širšímu publiku. V literatuře se často objevovalo zaváhání hrdiny, jež vedlo k pocitu, že je vše ztraceno, pak se hrdina (bůh, člověk - někdy za pomoci jiného hrdiny či s pomocí boží) vzchopil a situaci dovedl ke zdárnému konci.
V této oblasti vzniklo několik skutečně kvalitních děl, která se zpravidla týkají náboženské problematiky. Problémem těchto děl je nejen jejich fragmentárnost, ale i fakt, že od mnoha děl známe několik verzí, které se často odlišují nejen v detailech, ale i v podstatných věcech. Dalším problémem při překladech je, že texty byly často upraveny místním podmínkám, k tomu docházelo především při přepisování sumerských děl v akkadské říši.

Ukázka z textu Nářek nad zkázou Sumeru a Uru:

"Čas je promarněn, plány zničeny,
bouře jako povodeň vše smetla na hromadu,
božské moci a obřady v Sumeru jsou zničeny,
dobrá vláda z jeho příbytků se vytratila,
město je zničeno, chrám je zničen,
ohrada je zničena, ovčín srovnán se zemí,
jeho býci již nestojí v ohradě,
ovčín již není zaplněn jeho ovcemi,
jeho řeky přinášejí slanou vodu,
na úrodných polích bují plevel,
na volných prostranstvích bodláky rostou,
matka své dítko nehledá,
otec neříká: 'Má ženo!'
Mladá manželka na klíně (muže) se neraduje,
děti jí nerostou na kolenou,
kojná už nezpívá ukolébavky,
sídlo království je změněno,
výrok věštby je pryč."