Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Přemysl Otakar II. (1233-1278)
- vládl 1253-1278
Přemysl Otakar II. proslul jako skvělý vojevůdce a bohatý ambiciózní král. Přestože byl malé postavy, vykonával velké činy. Rakouská šlechta si jej zvolila za svého vévodu.
První manželství uzavřel takzvaně z rozumu s Markétou Babenberskou, zvanou Pyskatá. Skončilo roku 1260.
Téhož roku porazil Uhry a získal Štýrko. Zde se seznámil s krásnou Kunhutou, vnučkou uherského panovníka. Stala se jeho druhou ženou.
Přemyslova moc nyní sahala až k Jadranu, v tu chvíli byl jedním z nejmocnějších panovníků západního světa.
Korunu Svaté říše římské však obdržel Rudolf Habsburský a uzmul tak Přemyslovi II. rakouské a alpské země, dokonce i Chebsko.
Přemysl Otakar II. potom padl v roce 1278 v boji s Rudolfem v bitvě na Moravském poli. Jeho sedmiletého syna Václava uvěznil poručník Ota Braniborský na hradě Bezděz.
Po největší slávě České země přišel krutý pád.

Karel IV. (1316-1378)
- vládl 1346-1378
Karel IV., syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, byl již před bitvou u Kresčaku zvolen římským králem. Měl tak obrovské panovnické schopnosti, že jej vlastní otec Jan nechal na čas zavřít na hrad Křivoklát, aby neohrozil jeho pozici.
Jako moravský markrabě povýšil spolu s otcem roku 1344 pražské biskupství na arcibiskupství, čímž získal další sympatie církve i některé bohaté šlechty.
Českým králem se stal roku 1346. Zahájil stavbu chrámu svatého Víta. Založil roku 1348 pražskou univerzitu, rozšířil Prahu o Nové město pražské a obnovil kamenný most, poté zvaný Karlův. Dal postavit hrad Karlštejn, kde uložil české i říšské korunovační klenoty, včetně svatováclavské koruny, kterou nechal sám vyrobit.
Praha za jeho vlády vzkvétala, stala se poprvé centrem západního světa. Karel IV. byl pasován roku 1355 císařem Svaté říše římské.
Roku 1378 bohužel zemřel na zápal plic. Dodnes je považován za nejlepšího a nejslavnějšího krále českých dějin, vyhrál anketu Největší Čech.

Jiří z Poděbrad (1420 - 1471)
- vládl 1458-1471
Byl prvním králem, který nepocházel z žádného vládnoucího rodu, nebyl ani vévoda. K české koruně mu pomohl uherský král Matyáš Korvín, jeho zeť. Pro nespokojené kališnické obyvatelstvo, nakažené husitskými boji, se zdál být Jiří z Poděbrad zárukou udržení pořádku v rozbouřené zemi.
Husitský král Jiří pevně dodržoval úmluvy o náboženské toleranci. Dařilo se mu to až do roku 1462, kdy Papež Pius II. označil Kompaktáty za neplatné.
Král Jiří se snažil utvořit pakt s ostatními panovníky proti Turkům a pro mír v celé Evropě. Dalo by se říci, že se pokoušel vytvořit něco podobného, jako je v dnešní době Evropská unie. Bohužel neuspěl, především proto, že ignoroval papeže Pavla II. Ten ho prohlásil za kacíře a vyhlásil proti němu křižácké tažení, které vedl Matyáš Korvín, zeť a bývalý Jiříkův spojenec. Matyáš Korvín prohrál v Železných horách, ale zůstala mu Morava, kde pak vládl s titulem krále.
Jiří z Poděbrad zemřel roku 1471 na nemoc jater. Měl syna, ale nepokusil se založit vládnoucí dynastii.