Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

TÉMA:

"Příroda není chrám, ale dílna, ve které je člověk dělníkem."
(výklad či referát o problematice ochrany životního prostředí)

OSNOVA:

Ekologie se zabývá vztahy mezi organizmy a prostředím, v němž žijí. Její hlavní studií je vliv lidské činnosti na životní prostředí. Životním prostředím nazýváme vše, co nás nějakým způsobem obklopuje. Může to být ovzduší, voda, ale i to, co vytvořil člověk. Často člověk přetváří krajinu, aniž by si připustil důsledky své práce. Z malých problémů se tak mohou stát problémy globální, tj. problémy týkající se celého světa. Dovolte, abych vás s některými z nich mohla blíže seznámit.

Mnoho továren vypouští do vzduchu chemické látky, které vznikají při výrobě jako vedlejší produkt. Ty se pak hromadí, zamořují ovzduší, řeky a nakonec oceány. Také výfuky autobusů, osobních a nákladních aut chrlí do ovzduší olovo poškozující lidský organizmus, oxid uhelnatý, oxid uhličitý, a oxidy dusíku, které zapříčiňují kyselé deště. Množství některých škodlivin můžeme snížit katalyzátory připojenými na výfuky motorových vozidel.

Ozón, součást atmosféry vysoko nad zemský povrchem, vytváří ochrannou vrstvu pohlcující škodlivé ultrafialové záření Slunce, které může u člověka vyvolávat rakovinu kůže. Tuto vrstvu ale narušují chemické látky freonu. Nad Antarktidou a Arktidou objevili vědci dokonce tzv. "ozónové díry".

Sloučením oxidu siřičitého s oxidy dusíku a vodou v ovzduší vznikají slabé kyseliny, které mají podobu kyselých dešťů. Ty pak poškozují stromy, rozežírají budovy a hubí život v řekách. Množství oxidu siřičitého vypouštěného z tepelných elektráren do ovzduší se už dnes dokáže regulovat, ale příslušná zařízení jsou velmi drahá.

Dalším důsledkem lidské práce je skleníkový efekt. Atmosféra zde působí jako skleník - zadržuje teplo a ohřívá Zemi. Skleníkové plyny - například oxid uhličitý, metan a oxid dusný - zachytávají více tepla a Země se více zahřívá. Pro podnebí na zeměkouli by to mohlo mít nepříznivé důsledky. Zahřáním by mohli například roztát ledovce a tím by se mohly zvýšit hladiny vod.

Co s odpadem, vedlejším produktem lidské činnosti. Někteří lidé zakopávají do země toxické chemické látky a jiné nebezpečné odpadní produkty. Ty potom prosakují do vody i půdy a ničí v nich tak život. Příkladem by mohlo být silně znečištěné Severní moře. To je ale trestné a rozhodně to není v souladu s přírodou. Nejjednodušším řešením je řízená skládka, která ovšem zabírá půdu. Další způsob je Spalování za vysokých teplot, což je poměrně ekologické a vzniklé teplo se využívá na vytápění. V dnešní době se hodně využívá recyklace, znovupoužití. Recykluje se železný šrot, papír, sklo a plast. Pro biologické odpady je vhodné kompostování, tedy hnojení půdy.

Zpočátku byl člověk přizpůsoben přírodě. Dnes si člověk přizpůsobuje životní prostředí sám sobě. Myslím, že člověk by se měl více zamyslet nad svým jednáním vůči přírodě a uvědomit si, že planeta není určena jen pro něj, ale i pro ostatní lidi, živočichy, rostliny a hlavně i pro další generace. Doufám, že si toto lidé jednou uvědomí a najdou společně řešení.