Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Již od svého narození je člověk formován mnoha vnějšími faktory, mezi které s určitostí patří také sociální prostředí. V tomto prostředí pak vznikají různé sociální vztahy, které mohou působit pozitivně i negativně na rozvoj jedince, jeho socializaci a formování osobnosti.

V dětství většinu těchto funkcí zastává rodina (jakožto nejbližší sociální prostředí). Dítě se učí dovednostem i základním návykům zpravidla pozorováním nebo prostým opakováním činnosti. S nástupem do školy a následným začleněním do nové sociální skupiny však nastává v životě dospívajícího dítěte zvrat, jenž vrcholí v období adolescence. Primární skupina, která byla tvořena pouze rodinou, je doplněna sekundární skupinou, již tvoří spolužáci a vrstevníci. Dospívající člověk si sestavuje priority, začíná si uvědomovat, že má své místo ve společnosti. K tomu patří také potřeba hledat nějaký vzor - ať už je to konkrétní osoba, myšlenka nebo trend životního stylu.
V současné době hledají dospívající lidé vzory především v tom, co jim přináší společnost prostřednictvím masmédií. Je to však správné?

Nahlédnutí do historie nám nabízí množství případů, kdy došlo ke zneužití nějakého ideálu, pod jehož vlivem zejména mladí lidé ztráceli svou individualitu. V takové víře byli schopni spáchat i zločin. Typickým příkladem je nacismus a fašismus - A. Hitler prakticky zfanatizoval miliony lidí a stal se vzorem pro statisíce mladých mužů, kteří tak neváhali vstoupit do armády a nasadit vlastní životy.
Stejné lidské důvěry využívají také totalitní režimy, z nichž nejvýraznější je komunistický režim například v KLDR či na Kubě.

Na druhou stranu nám historie i současnost nabízí mnoho kladných vzorů. Ať už jsou to osobnosti z řad umělců, sportovců, politiků nebo postavy z literárních děl. Moderní doba se však zaměřuje především na masmédia (televize, internet, rádio, noviny, knihy, CD, počítačové hry), což se neobejde bez komerce. Ideál lidského chování se stává pouze další položkou na neviditelném trhu. Člověk pak žije konzumním způsobem života, morální hodnoty posunuje hluboko pod materiální.
"Konzumní způsob života, honba za materiálními hodnotami způsobuje krizi lidské identity. Otázkou dne je 'mít' a ne 'být'. Tím nenávratně mizí vzory chování."

Vliv masmédií za posledních dvacet let vzrostl a má vysoký potenciál růst i nadále. Tento vliv si přímo neuvědomujeme. Existují však i příznivá média, jež mohou působit na mládež výchovně. Studie provedená Karolínou Rybářovou to potvrzuje: "Média jsou schopna změnit pohled mládeže na svět tím, že modifikují jejich postoje k jiným lidem i k nejrůznějším tématům. Mají schopnost předávat lidem nové poznatky a dovednosti, rozšiřovat hranice jejich poznání i strukturu jejich postojů a přesvědčení."

Absence morálního vzoru u mládeže přispívá ke vzniku sociálně patologických jevů, jako jsou kupříkladu šikana nebo rasismus. To vyplývá ze studie Jany Daníčkové: Ze vzorku dotazovaných žáků ZŠ pouhých 40 % uvedlo, že má osobní sociální vzor. Většinou těmito vzory byli kamarádi nebo celebrity. Na školách s vyšším počtem zaznamenaných případů šikany bylo procento kladných odpovědí výrazně nižší než na školách bez zaznamenaných případů šikany.

Studie tedy jasně dokazují, že vzor, k němuž se dospívající člověk upne, výrazně formuje jeho povahu i chování. Tím, kdo tento vzor mladému člověku nabízí, je společnost. Ať už tak činí prostřednictvím masmédií nebo jde sama příkladem, je důležité zhodnotit, zdali je tento kult vhodný pro výchovu mládeže. Správný vzor podporuje výchovu dospívajících, dobrá výchova podporuje růst společnosti. Omezí-li společnost produkci masmédií, nastaví-li určité morální hodnoty, tak do budoucna zaznamená úbytek sociálně patologických jevů.