Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

1) Informace o autorovi
2) Tvorba ve 20. letech
3) Tvorba na přelomu 20. a 30. let
4) Nedokončená díla
5) Dramatik
6) Přínos české literatuře

Vančura se narodil 23. června 1891 v Háji na Opavsku. Vystudoval medicínu na Univerzitě Karlově v Praze, ale lékařské praxi se věnoval jen krátce. Věnoval se především literární, veřejné a filmové činnosti. Stál v čele Devětsilu⁽¹⁾, byl členem České filmové společnosti a přispíval do časopisů Červen a Host. Vančura se důsledně postavil tváří v tvář i ke své občanské odpovědnosti a za okupace se stal vedoucí osobností spisovatelské sekce nezákonného výboru inteligence. Za stanného práva po atentátu na Heydricha byl 1. června 1942 Vladislav Vančura nacisty zastřelen v Praze - Kobylisích.

Ve 20. letech je jeho tvorba ovlivněna proletářskou poezií⁽²⁾. Mezi jeho první díla patří povídkové⁽³⁾ soubory Amazonský proud a Dlouhý, Široký, Bystrozraký, jimiž se přihlásil k avantgardní poetice⁽⁴⁾ Devětsilu. Uvádí tu své typické hrdiny: tiší a mírní lidé srdce, uživatelé krás světa a vedle nich rebelující postavy planoucích vášní. Téma "tichých a mírných" je rozvedeno ve vášnivé obžalobě světa a to v románu Pekař Jan Marhoul. Píše o tragickém osudu zchudlého benešovského pekaře, který byl poctivý a pracovitý dobrák. Rozdával všem, kteří to potřebovali, ale byl zničen v nelidském a bezcitném světě sobectví. Také v románu Pole orná a válečná je svět předveden jako chaotický rej beze smyslu a nutně se šinoucí k revoluční změně. Odsouzení nesmyslnosti válečného vraždění a nesouvislý děj. Volně řadí scény z fronty i zázemí. Básnickým odbočením od tragických látek je populární humoreska⁽⁵⁾ Rozmarné léto (v roce 1968 novelu⁽⁶⁾ zfilmoval J. Menzel). Je to příběh 3 přátel, Antonína Důry, kanovníka Rocha a důstojníka Huga, z plovárny v Krokových Varech. Zachycuje zde obraz poklidného radostného života, který je narušen příjezdem kouzelníka Arnoštka s krásnou Annou. Komedianti vytrhnou obyvatele z pasivity, Anna totiž přitahuje pozornost všech tří přátel. Po odjezdu komediantů se vše vrací do starých kolejí. Také román Hrdelní pře anebo Přísloví, posměšně využívající detektivní příběh, je psán spíše v odlehčeném duchu.

Na přelomu 20. a 30. let Vančura řešil "krizi románu" prohloubením jeho uměleckých prvků: prózy vynikají slohovou náročností, lyrizací a subjektivizací, jinými slovy tvoří prózy, které by měly sílu a zdravost starých vyprávění. Příkladem je jednak Poslední soud, těžící z prostředí Podkarpatské Rusi. Potom především Vančurovo vrcholné dílo, baladický román⁽⁷⁾ Markéta Lazarová (v roce 1967 byla zfilmována F.Vláčilem). Příběh se odehrává v blíže neurčeném středověku. Popisuje život loupežníků mezi které patří rodina Kozlíků a Lazarů. Mikuláš z rodu Kozlíků požádá Lazara o pomoc, ale on odmítne. Mikuláš, aby se Lazarovi pomstil, unese jeho dceru Markétu. Markéta se do něj zamiluje a stane se jeho milenkou i přes slib, který dala otci. Boje s vojsky nakonec vyvrcholí zajetím několika loupežníků. Markétě, která čeká Mikulášova syna, bylo odpuštěno. Milan Kundera kdysi o románu napsal: "Aktuálnost tohoto starého příběhu plného velikých a krásných vášní tkví právě v tom, že působí jako nápadná kontrastní antithese k běžným příběhům a námětům současným." Pak následovaly romány Útěk do Budína a soubor povídek Luk královny Dorotky. Vančura tu posílil dějovost a zprůhlednil jazykové vyjádření. V románě Konec starých časů vytvořil postavu ruského emigranta Megalrogova, jenž se přiřazuje k literárním typům barona Prášila a dona Quijota. V románu Tři řeky se vrátil k prožitku 1. světové války.

Dva rozsáhlé Vančurovy projekty zůstaly nedokončeny. Ze zamýšlené trilogie o vývoji české společnosti od počátku 20. století Kůň a vůz dokončil jen první část Rodina Horvatova. A rovněž torzem zůstal monumentální projekt Obrazy z dějin národa českého, u kterého napsal dva díly a třetí již nedokončil. Jednou z nejznámějších je novela Kosmas. Kosmas vystupuje jako vzdělaný a inteligentní muž se zájmem a historii. Vančura osobou Kosmy vyzdvihuje českou historii, jejíž význam přenáší i do současné doby. Tyto povídky nebo cykly vznikly v situaci existenčního ohrožení českého národa a ze strany Vladislava Vančury předložený jako gesto duchovní a mravní nepoddajnosti a touhy po svobodě.

Jako dramatik napsal Jezero Ukereve, ve kterém píše o Africkém neobvyklém prostředí a hlavně proti kolonialismu. Dalším jeho dílem je veselohra Josefina se stejným námětem podobným Shawově Pygmalionu jenomže z prostředí konzervatoře.

Literární dílo Vladislava Vančury představuje jednu z nejryzejších hodnot moderní české prózy. Obohatil ji o nevšedně bohatý jazyk, čerpající především z pramenů češtiny humanistického období⁽⁸⁾, stejně jako o obrazovost a vášnivé podání příběhu.

---

⁽¹⁾ – Devětsil - skupina literátů, kritiků, výtvarníků, hudebníků a dramatiků.
⁽²⁾ – proletářská poezie - umělecký směr na počátku 20. století
⁽³⁾ – povídka - kratší příběh, většinou časově i místně určen, více osob i dějových linií
⁽⁴⁾ – avantgardní poetika - průkopnická nauka o básnictví
⁽⁵⁾ – humoreska - veselá, žertovná povídka
⁽⁶⁾ – novela - střední rozsah, soustředěn na jednu událost, překvapivý závěr
⁽⁷⁾ – baladický román - lyrickoepický román se smutným koncem
⁽⁸⁾ – humanistické období - snaha o vyrovnání se s kulturou jiných evropských zemí