Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• exegeze

Přišli do Jericha. A když vycházel s učedníky a velikým zástupem z Jericha, seděl u cesty syn Timaiův, Bartimaios, slepý žebrák. Když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku: "Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!" Mnozí ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!" Ježíš se zastavil a řekl: Zavolejte ho!" I zavolali toho slepého a řekli mu: "Vzchop se, vstaň, volá tě!" Odhodil svůj plášť a přišel k Ježíšovi. Ježíš mu řekl: "Co chceš, abych pro tebe učinil?" Slepý odpověděl: "Pane, ať vidím!" Ježíš mu řekl: "Jdi, tvá víra tě zachránila." Hned prohlédl a šel tou cestou za ním.

Takto zaznamenal evangelista Marek příběh o setkání postiženého se Spasitelem ve své desáté kapitole (Mk 10,46-52). Podobně tuto událost zachytili i další dva synoptici Matouš (20,29-34) a Lukáš (18,35-43). Tento příběh je svým rozsahem zcela nepatrný, avšak významem, tedy tím, co nám chce říci, tak veliký... Na mě tento příběh zapůsobil svou dynamikou, kterou krásně vystihují všechna slovesa v textu příběhu, a to z něj dělá jedno z uzdravujících a pozoruhodných Ježíšových setkání, plného milosrdenství a ohromné víry jednoho člověka.

Na východě byla slepota velmi rozšířena, byl to následek onemocnění neštovicemi, častých očních zánětů, které se stupňovaly trvalým slunečním jasem, špínou, prachem a mouchami. V době starozákonní Zákon nařizoval ohleduplnost ke slepcům a stíhal přísnými tresty ty, kdo jim nějak ubližoval. Za dnů Ježíšových bylo v Palestině hodně slepých žebráků. Ježíš je uzdravoval různými způsoby, ale vždy to byl výraz jeho božské moci. V jeho uzdravování slepců viděli evangelisté splnění starozákonních zaslíbení o Mesiáši (Mt 11,5; 15,1; Lk 4, 18; 7,22; Iz 35,5; 42,7).

Jericho - toto "město Měsíce" bylo ve starověku kvetoucí palestinské město, vzdálené 8 kilometrů od Jordánu v dobře zavodněné oáze s horkým podnebím a palmovými zahradami. Naproti Jerichu přešli Izraelité Jordán. Po sedmidenním obléhání Izraelci bylo město dobyto, troubením rohů a mohutným válečným pokřikem (Joz 6,1-27). Město mělo tvar elipsy, jejíž délka byla 320 metrů a šířka 160 metrů. Hradby měly v základech kyklopské zdivo z velkých balvanů. Do města vedla jediná brána, a to z východu. Vnitřní rozloha města činila pouhé 2 ha. Jericho mělo velmi výhodnou polohu, leželo na veřejné silnici ze západní Palestiny přes Jordán na východ. Tudy putoval i Ježíš spolu s učedníky a se zástupy, které jej následovaly, ale hlavně, před branou tohoto města se odehrává i náš příběh.

Na tomto příběhu mě vždy velmi fascinuje Bartimaiův zápal, jeho obrovská víra v něco a v někoho, kdo mu může změnit život. Proto neváhá, a když slyší, že jde kolem ten slavný Ježíš Nazaretský, tak křičí směrem k němu: "Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!" A když se ho snaží umlčet, on křičí ještě více, protože věří, že jej Ježíš uslyší. Ono "smiluj se nade mnou" bychom měli vyslovovat často, protože i ten nejspravedlivější z nás zhřeší denně sedm a sedmdesátkrát... A tady bychom mohli říci: "A Hospodin slyšel!" Toho ubohého slepce, jenž se chopil své šance, nenechal se umlčet zástupem a celým svým nitrem volal k Bohu a Bůh-Kristus jej slyšel, a nejen slyšel, ale i vyslyšel. Na svou otázku Ježíš slyší jasnou, přímou odpověď: "Pane, ať vidím!" To je ten silný okamžik, kdy mu Ježíš dává vše, po čem jeho srdce touží, totiž zrak. Od tohoto sympatického muže Bartimaia bychom se mohli učit. Během chvilky vyhrává to největší bohatství ve svém životě, v krátké modlitbě "Pane, smiluj se..." se mu dostává milosti a pak, když slyší onu větu "Jdi, tvá víra tě zachránila", chválí Boha, ale zde slova nestačí, proto on prohlédne a jde za Ježíšem. Své děkuji vyjadřuje skutkem. Proto se nestačí jen modlit, křičet k Bohu, ale svou víru žít a ukazovat tak to, co nám v tomto příběhu ukázal tento slepý muž, že je-li naše víra opravdová, můžeme dosáhnout čehokoliv, třeba i takového zázraku, který se stal u Jericha.

Když se modlíme, modlíme se k Bohu stejně odhodlaně jako slepý Bartimaios? Modlíme se se stejnou vírou jako on? Kdyby kolem mne procházel Ježíš Nazaretský, co bych chtěl změnit ve svém životě já? Na otázky si prosím odpovězte sami! Já jen vím, že slepec u Jericha měl jasno...

Ano, a to je druhá strana příběhu. Temnota a světlo. Nejsou snad mnohdy naše duše slepé k Bohu a k druhým, když se bojíme, když se propadáme v zoufalství, když hřešíme? Ano, hřích je volba cesty slepců. S každým hříchem se ocitáme před branami Jericha a znovu a znovu čekáme na Ježíše Nazaretského, abychom mohli odhodit ten špinavý a prachem hříchů pošlapaný plášť plný špatností, a to proto, aby nám otevřel oči, aby nás uzdravil. Vždyť Ježíš přišel na svět, aby ti, kteří nevidí, viděli a ti, kteří si myslí, že vidí, byli slepí.

Jsme přeci dětmi Světla, tak se podle toho chovejme, věřme, neboť víra je ohromný dar nejen nám, ale celému lidstvu. Přijetím křtu jsme byli očištěni, proto si zachovávejme svůj šat bílý, aby až přijde, každému z nás mohl říci: "Jdi, tvá víra tě zachránila." A já doufám, že s vámi prohlédnu a půjdeme spolu s ním a za ním.