Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• poukazuje na sociální rozvrstvení lidí
• autor nebývá znám (typické pro středověk): spisovatelé nebyli výděleční nebo neměli původní téma

Mastičkář - počátek českého dramatu, hra byla předváděna na tržištích, kam mohl prostý lid, používaly se obhroublejší slova, vulgární, hra sloužila jako výsměch mastičkářům

Podkoní a žák - tyto dvě postavy se sejdou v hospodě, kritizují sociální nedostatky toho druhého a přitom nevědomě poukazují na svůj špatný život, na své nedostatky, vše skončí rvačkou, ve které nikdo nevyhraje

Hradecký rukopis - 3 části:

• Desatero kázanie božie - kritika duchovní i světské moci, duchovní něco kážou, ale sami to nedělají
• Satiry o řemeslnících a konšelích - kritizována nepoctivost, např. řezníci zaměňují kvalitní maso za nekvalitní, s masem prodávají i vodu → maso těžší → dražší
• Bajka o lišce a džbánu - volně připojeno

Píseň veselé chudiny - lidová píseň, kde se chudí vysmívají sami sobě: nemají nic na sebe, mají hlad

• Karel Havlíček Borovský (1821-1856)
  Narodil se v Borové, vystudoval Gymnázium v Německém Brodě, pak nastoupil do kněžského semináře, protože chtěl promlouvat k lidem, ale nechal se vyloučit a odjel do Ruska, kde působil jako vychovatel a přeložil zde Gogolův román Mrtvé duše a napsal satirické dílo Obrazy z Rus, kde poukazuje na to, že bachovský absolutismus je stejný jako vláda ruského cara. Profesuru v Čechách nedokončil, ale stal se z něho spisovatel a novinář. Roku 1851 byl internován do Brixenu (v dnešní Itálii), kde žil pod policejním dohledem v hostinci U Elefanta (na státní útraty). Rodina ho přijela navštívit, ale po 2 letech odjíždí. Roku 1852 podává Havlíček žádost Bachovi, aby ho deportovali blíže k rodině, ale nebylo mu vyhověno, a tak se jen přestěhoval z Elefanta do domečku a roku 1855 podal další žádost: Chtěl domů, zřekl se i novinářské činnosti, jen aby byl s rodinou. Vrátil se tedy nakonec do Čech, kde byl stále pod policejním dohledem. Přivezl si domů ale již podlomené zdraví (tuberkulóza). Lidé se báli jít na jeho pohřeb, ale B.Němcová šla a položila na jeho hrob trnovou korunu, což byl znak národního mučedníka.
  Mezi jeho další satirická díla řadíme 3 rozsáhlejší skladby, které mají stejnou ideu (kritika absolutismu), ale jiný námět: Tyrolské elegie (útočí na policii a na Bacha, popisuje svůj převoz do Brixenu), Křest svatého Vladimíra, Král Lávra (námět ze staré irské pohádky, jednou za rok je popraven člověk, který pozná královo tajemství → paralela na Bacha → nemohlo v jeho době vyjít). Satirické jsou jeho epigramy. Epigram je krátká úsečná satirická báseň, která kritizuje, útočí a vysmívá se nešvarům celé společnosti nebo jedince – zpravidla se jedná o jedno čtyřverší a hlavní pointa je skryta až v posledním verši.

  Demokratský
  Nechoď Vašku s pány na led,
  mnohý příklad máme, že pán sklouzne
  a sedlák si
  za něj nohu zláme.

• Svatopluk Čech (1846-1908)
  Patřil mezi ruchovce, byl velký vlastenec. Vystudoval práva, ale věnoval se žurnalistice a hodně cestoval: Kavkaz či Dánsko. Byl to zastánce všeslovanské myšlenky: všichni Slované bratři. Umění má podle něho funkci společenskou a agitační (má získat člověka pro nějaký názor). Psal prozaická i poetická díla.
  Próza: Broučkiády - Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do XV. století.
  Poezie satirická, alegorická: Haluman (indický opičí král chce poevropštit svou říši → satira na lumírovce)
  Kratochvilná historie o ptáku velikánu velikánoviči (dochází zde ke sporu, odkud pochází obří vejce přivezené z Ruska)

• Jaroslav Hašek (1883-1923)
  Žil bohémským způsob života. Kamarádil se s Josefem Ladou (ilustroval jeho knihy). Narodil se v Praze v rodině učitele matematiky. Gymnázium nedokončil, stal se z něho drogista. Na donucení svého otce začal studovat obchodní akademii (1903 maturita) a pak pracoval v bance Slavie. V první světové válce narukoval na východní frontu, přeběhl k Rusům a stal se z něho český legionář. V Rusku i nadále zůstává jako komisař Rudé armády a vydává i svůj časopis. Roku 1921 se vrací zpátky i se svou ruskou ženou a zbytek života prožije v Lipnici. Vystupoval v kabaretech, dokázal si dělat legraci i sám ze sebe, o čemž svědčí například to, že založil stranu Mírného pokroku v mezích zákona a Hašek byl jejím jediným členem. Píše humoristické a satirické povídky: Školní výlet, V polepšovně, ale mezi jeho nejznámější satirické dílo patří Osudy dobrého vojáka Švejka, kde se Švejk objevuje jako dobromyslný prosťáček, který plní všechny rozkazy tak důsledně, že se to obrátí proti němu. Někdy bývá také označován jako "geniální idiot".
• Karel Poláček (1892-1944?)
  Narodil se v Rychnově nad Kněžnou v rodině židovského obchodníka, studoval gymnázium. V první světové válce byl na fronte. Poté pracoval jako úředník a od roku 1923 na přímluvu bratrů Čapků působil jako redaktor Lidových novin (do vyhlášení protektorátu 1939). Roku 1943 byl jako žid transportován do Terezína, pak do Osvětimi. Na sklonku roku 1944 šel na práci mimo tábor a už se nevrátil (Buď zemřel při práci, nebo se dostal do pochodu smrti).
  Celým jeho dílem je protknuta kritika maloměšťáctví. Poláček jako novinář psal fejetony, sloupky, zprávy, soudničky = příběhy, které odposlouchal v soudní síni – např. Marný boj a přece něco (o rukopisech), Zlodějská povídka. Z jeho satirických povídek uveďme například Povídka neobyčejně mravná, Metempsychóza, z povídkových knih Povídky pana Kočkodana. V románě Dům na předměstí ukazuje na přetvářku, závist a nadřazenost maloměšťáků. Z humoristických děl nelze zapomenout na dílo Bylo nás pět či na Muže v ofsajdu.

• Jiří Žáček - narozen 1945
  Vystudoval ČVUT, stal se nakladatelským redaktorem Československého spisovatele. Působí od 70.let v proudu oficiálních básníků = ti, kteří byli vydáváni i v totalitním režimu. Jeho dílo je humoristické, satirické, ironické, Žáček píše různé literární druhy – básně, popěvky, sbírky: Text appeal, Rýmy pro kočku a pod psa, Anonymní múza, Humoresky.
• Josef Škvorecký - narozen 1924
  Pochází z Náchoda, vystudoval gymnázium, po válce filosofickou fakultu Karlovy univerzity – obor filosofie a angličtina. Krátce vykonával učitelské zaměstnání, od roku 1963 působil jako nakladatelský redaktor (Odeon), po té se začal profesionálně věnovat spisovatelské činnosti. Roku 1969 emigroval do USA, po té odjel do Toronta (Kanada), kde má bydliště dodnes. Po revoluci žil střídavě v Čechách a Torontu, kde učil literaturu na univerzitě a založil zde nakladatelství Sixty-eight publishers, kde vydával hlaně české autory (i ty u nás zakázané). V jeho několika dílech se objevuje postava Dana Smiřického, např. v satirických románech: Tankový prapor či Prima sezóna.
• Michal Viewegh - narozen 1962
  Vystudoval gymnázium, VŠE nedokončil. Vystřídal několik zaměstnání. Pracoval jako noční strážný, vlakový průvodčí či stavební figurant. V letech 1983-88 studoval na FF UK český jazyk a pedagogiku. Učil na základní škole na Zbraslavi, r. 1993 se stal redaktorem nakladatelství Český spisovatel, o dva roky později se stal spisovatelem z povolání. Z jeho satirické tvorby jmenujme například dílo Román pro ženy.