Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• vypravování/popis průběhu adaptačního kurzu

11. září se celý první ročník naší školy zúčastnil adaptačního kurzu, který proběhl ve Sloupu v Čechách. Původně zamýšlená doprava vlakem byla naštěstí změněna na autobus, který nás odvezl od školy přímo na místo konání kurzu.

Po příjezdu jsme byli ubytováni do ne zrovna nejnovějších dvoupatrových chatek se čtyřmi lůžky.
Ložní prádlo - hlavně tedy polštáře a matrace - nevypadaly nijak hezky. Zvlášť pro ty spolužáky, kteří trpí alergiemi na prach, to muselo být velmi nepříjemné nocování.

Po ubytování jsme byli seznámeni s našimi vedoucími, Honzou a Markem. Během pěti minut si stačili zapamatovat jména celé třídy, což mně se nepodařilo za celý týden.

Následovaly hry, kdy jsme museli chodit se zavázanýma očima po lese, padat z pódia do davu spolužáků anebo nacpat se všichni na dvě lavičky. Večer jsem se jen dobelhala do postele a okamžitě usnula.

Druhý den nás čekalo slaňování, chození po provaze a relaxace. Prvním dvěma úkolům jsem se, ani nevím jak, vyhnula. Sport není zrovna moje nejoblíbenější činnost, a pokud to není bezpodmínečně nutně, nevyhledávám ho. Při relaxaci, kdy jsme leželi na stolech a paní profesorka se nás snažila naučit, jak se správně uvolnit, jsem se uvolnit nedokázala, hlavně asi díky mému spolužákovi, jenž si pod slovem relaxace zřejmě představil hlasitý spánek.

Na večer bylo naplánované divadlo. Každá třída si měla připravit krátkou scénku, která se bude nějakým způsobem týkat Sloupu. Scénku naší třídy jsem nepochopila a myslím, že většina mých spolužáků a diváků také ne.

Po konci divadelního představení nám naši vedoucí oznámili, že u koho najdou jakýkoliv alkohol, poletí ze školy.
Někteří z mých spolužáků to vzali až příliš vážně, a tak přeházeli láhve v přepočtu asi za 500,- Kč přes zeď, která dělila tábor od lesa. Po chvíli jim ale došlo, že to byla hloupost, tak pro ně lezli zase zpátky.

Poslední den kurzu byla naplánována dražba různých předmětů, které ale bohužel pro nás byly naprosto zbytečné (kráječ ananasu, pytlíky čaje...).

Myslím si, že adaptační kurz pro mnohé splnil svůj účel. Já jsem tam komunikovala převážně s lidmi, se kterými jsem se seznámila už ve třídě a žádný nový kontakt jsem tam nenavázala.