Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jednoho dne o prázdninách, které jsem trávil u babičky, dostal jsem chuť na borůvkové knedlíky. Bohužel, borůvky už babička doma neměla, a tak jestli prý knedlíky chci, mám nejprve nějaké nasbírat v lese. Dostal jsem starý litrový džbánek, který si v její rodině drží již dlouholetou tradici. Byl jsem však varován: Pokud ho ztratím či rozbiji, babička se mnou do smrti nepromluví!

Vyrazil jsem tedy do lesa a hledal své borůvčí místo. Jenomže to moje oblíbené bylo úplně vysbírané. Co naplat, měl jsem na knedlíky opravdovou chuť, hledal jsem proto dál. Chodil jsem tak různě po lese a najednou si všiml, že cesta, podél níž jsem ještě před chvílí šel, jaksi zmizela a já ji nemohl najít. Usoudil jsem, že jsem se asi ztratil...

Cesta nikde. Opravdu jsem zabloudil. Džbánek se už docela pronášel, otravoval mě, ale nemohl jsem ho v lese nechat. Pak jsem uviděl malý palouček, vystoupil na něj a koukal, zda odsud někde nespatřím ztracenou cestu. Vtom se najednou ozvalo podivné zachrastění. Leknutím jsem džbánek upustil... Babička mě zabije!

Naštěstí se džbánek nerozbil. Naopak, zůstal ve vzduchu a levitoval! Chtěl jsem ho zase chytit do ruky, ale jakmile jsem se k němu přiblížil, nemohl jsem jít dál, jako by mezi námi stála nějaká neviditelná zeď. Džbánek dál sám poletoval. Prodíral jsem se lesem, když jsem se náhle objevil u rozcestníku na cestě, jíž jsem hledal. A aby to ho nebylo málo, džbánek se sám naplnil krásnými, lahodnými borůvkami.
Vydal jsem se tedy po cestě domů. Když vtom jsem najednou zakopl a spadl do díry, džbánek s borůvkami stále svírajíc v ruce...

Nemohu vylézt, jáma je moc vysoká. Nevím co dál. Najednou na mě někdo volá: "Lukáši!"
Probudil jsem se, byl to jen sen! To babička mě vzbudila, chce, abych jí došel pro nějaké borůvky do lesa...