Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Byl první prosinec - nákupů čas - do nákupních center zval reklamy hlas. A tak i já musel vyrazit do center nákupů, abych nakoupil vánoční dárky.

Z každé strany na mě blikaly úžasné obchody, aby upoutaly mou pozornost. Skvělé zboží vystavené ve výloze přímo křičelo: "Kup mě! Kup mě! Tak si mě sakra kup!" Blikající stromek z umělé hmoty zářil centrem svým nepřekonatelným jasným svitem, až oči přecházely. V prvním patře jakýsi chlapík prodával naprosto skvělé kreditní karty, paní ve stánku, vyzdobeném Santa Clausy tak nevkusně, že by tomu člověk ani nevěřil, nabízela vánoční ozdoby, které by si na stromek nepověsil snad ani troll. Z reproduktorů se nakřáplým hlasem ozývaly koledy o narození Ježíše Krista, které jako by přinášely atmosféru duchovna do naprostého materiálna.

Konečně nalezl jsem to, co jsem hledal - obchod s cédéčkem nad vchodem. Vyrazil jsem k regálu s mojí oblíbenou hudbou a přemýšlel, co koupím a komu. Ale to už jsem se dostal do spárů prodavačky, která mě již chvíli obletovala jako vosa a teď nemilosrdně bodla. Nabízela mi hudbu, která se mi pranic nelíbí. Tato alba s blonďákem na přebalu na mne řvala: "My jsme nejlepší, určitě kup nás!" Cédéčka se točila všude jak nějaké ufounské disky. Prodavačka vytahovala i ty nejhorší kompilace. Už jsem měl blikajících světýlek, prodavaček vlezlých jak veverky v Americe i imbecilních pouličních prodavačů dost, a tak jsem z nákupního centra zbaběle utekl, poražen jak Napoleon u Waterloo.

Uchýlil jsem se na svoji Svatou Helenu - internet. Na stránkách e-shopů, jež blikají jak stromky v nákupních galeriích, se nakupuje skvěle, nejsou zde podbíziví obchodníci, kteří nabízejí to, co určitě nechceme, nekompletní prodavačky a tak dále. Vybral jsem si, co jsem chtěl, a s nezapamatovatelným číslem vyrazil zboží si vyzvednout. Právě včas, za týden už tu je Štědrý den!