Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Ve večer letní vyrazil jsem si do kina. Ačkoliv byla trochu zima, potil jsem se. To bylo asi tou nepromokavou bundou, kterou jsem měl na sobě. Svlékl jsem si ji tedy a hned se cítil o poznání lépe. Pokračoval jsem dále.

Vtom jsem uslyšel štěkot psa. Podle štěkotu se jednalo o velmi agresivního psa. Najednou jsem zaslechl obrovskou ránu, jako když někdo porazí plot. Hrozivé štěkání se čím dál tím více přibližovalo a bylo mnohem agresivnější. Znenadání se zpoza rohu objevil zdroj tohoto hrozného zvuku, nabručený boxer, jenž se řítil přímo proti mně! Nečekaje ani vteřinu, vyskočil jsem na nejbližší zeď a zapadl za ni.

Pes stále štěkal, ale já věděl, že mám vyhráno. Asi po čtvrt hodině se konečně odporoučel někam jinam. Počkal jsem ještě pár minut a pak přelezl zeď zpátky na chodník. Opět jsem se vrátil do normální chůze.

Když už jsem si myslel, že se již nemůže nic stát, objevil se za mnou nějaký cizí člověk. Vypadal podezřele, a tak jsem raději přidal do kroku. Muž moje jednání ale následoval. Začali jsme se honit jako policista se zločincem, akorát že to bylo přesně naopak. On chytal mě!

Po několika dlouhých minutách jsem ztrácel sílu a mé nohy se počaly unavovat. Netrvalo dlouho a únavou jsem se svalil na zem. Muž mě doběhl a spustil: "Omlouvám se, že jsem vás tak polekal, ale neviděl jste mého psa!? Takového velkého boxera?"

S těmito slovy jsem si oddychl a zakýval hlavou na znamení nevědomosti, přitom jsem však věděl, kde přibližně může být, ovšem s tak vysokou dávkou adrenalinu bych to nesvedl ani vyslovit. Vstal jsem a muž odešel.
S maximální obezřetností jsem poté pokračoval v cestě do kina. Ještě jsem po chvíli zaslechl psí vytí a pak už se naštěstí nic neodehrálo.

Když jsem konečně dorazil do biografu, neměl jsem ani náladu podívat se na nějaký film, protože to, co jsem za jediný večer zažil, by bylo moc snad i pro Sandokana, kterého měli v kině zrovna na programu...