Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• převyprávění/shrnutí příběhu o Harrym Potterovi od J.K.Rowlingové

Harry Potter byl neobyčejný chlapec, který dlouho nevěděl, že je čaroděj. Když mu byl rok, zcela nevysvětlitelným způsobem přežil útok jednoho z nejmocnějších černokněžníků všech dob. Jeho rodiče při útoku oba zahynuli. Voldemort, jenž zabil Lily a Jamese Potterovy, se pokusil zabít i Harryho, ten však vyvázl jen s jizvou na čele, jež ho v přítomnosti zla pálí. Voldemort při útoku ztratil veškerou moc. Někteří lidé říkají, že umřel, někteří, že zmizel, nikdo však nezná skutečnou pravdu. Proto Harry žije u sestry své matky a jejího manžela...

Dursleyovi nikdy nechtěli mít se světem kouzel nic společného, a to se jim vedlo jen do dne, kdy se jim přede dveřmi objevil Harry a jim nezbývalo nic jiného, než si bezmocného a osiřelého chlapce vzít na starost. Dursleyovi žili v Zobí ulici v domě číslo čtyři v Kvikálkově. Život měli přesně takový, jaký si přáli - pohodový a normální. Tedy jen do chvíle, než si museli vzít Harryho.

Strýc Vernon a teta Petunie měli synáčka - tlustého a tělnatého Dudleyho. Dudley byl rozmazlený fracek, který dostával vždy to, co si přál. Byl stejně starý jako Harry. Strýc Vernon byl též při těle, téměř bez krku s knírkem pod nosem. Kostnatá teta Petunie, sestra Harryho matky, byla o hlavu vyšší než Vernon. Pro Dursleyovy bylo ostudné mít v rodině kouzelníka, proto se za Harryho i jeho matku hluboce styděli.
Harryho Dursleyovi neměli rádi a chovali se k němu nepěkně. Jeho dětství bylo nešťastné, bez špetky radosti.

Harry žije u Dursleyových už bezmála deset let v přístěnku pod schody. Musel dělat všechny práce, které mu teta nebo strýc přikázali. V Harryho přítomnosti se často děly nevysvětlitelné věci, za které byl Harry bůhvíproč trestán. Bylo to tím, že byl kouzelník. A nejen tak ledajaký - ve světě kouzelníků o něm věděl každý. O tom - díky tetě a strýčkovi - tehdy ovšem ještě nevěděl. Mezi lidmi byl většinou nevýrazný a nikdo si jej nevšímal.
O rodičích vůbec nic nevěděl. Strýc a teta vysvětlovali jejich smrt jako autohavárii, kterou Harry přežil jen s jizvou na čele.

Jednoho dne Harrymu přijde dopis. Jeho obsah však Harrymu zůstal utajen. Byla to vina strýce Vernona, jenž mu dopis sebral a spálil. Postupně Harrymu přicházelo stále více dopisů. To, co v se v nich psalo, však Harrymu zůstávalo i nadále záhadou. Pokaždé, když Harrymu přišel dopis, byl u něj strýc Vernon dříve. Strýčkovi Vernonovi postupně docházela trpělivost ze zvyšujícího se počtu příchozích dopisů, rozhodl se tedy, že vezme rodinu i s Harrym někam daleko, kam pošta nedosáhne. Tím místem byl útes uprostřed moře, na němž stála pouze stará chata a skupinka palem. Bradavice proto poslaly školního hajného, aby doručil dopis osobně. A tak se i stalo. Právě když Harry ležel na podlaze chaty a přál si něco ke svým jedenáctým narozeninám, rozrazil neznámý cizinec dveře, posadil se do křesla a představil se. Byl to Hagrid. Od něj se Harry dozvěděl celou pravdu o sobě, svých rodičích, světu kouzel i Bradavicích.
Harry byl překvapený, i přesto šťastnější než kdy jindy. Harry Hagridovi uvěří a okamžitě se rozhodne - příštích deset měsíců si přeje strávit ve světě kouzelníků.

Harry chodí do Bradavic už šest let. V Bradavicích bylo bezpečno, ale jen když byl na blízku jejich ředitel, jeden z největších čarodějů všech dob, Albus Brumbál. Bradavice jsou obrovský hrad se spoustou věžiček, který stojí na na kamenném útesu poblíž klidného jezera. Harry do Bradavic chodil velice rád. Miloval chvíle strávené se svými nejlepšími kamarády Ronem Weasleym a Hermionou Grangerovou, vyučovací hodiny (nejspíš až na výjimku v podobě hodiny lektvarů profesora Severuse Snapea), chození po hradě a zkoumání tajemných místností a chodeb. Prázdniny, které musel trávit u Dursleových, byly opravdu nekonečně dlouhé a hrozné.

Během těchto šesti let se toho Harry i jeho přátelé naučili velmi mnoho. Každá chvíle na hradě byla pro Harryho i pro jeho přátelé nádherná a nezapomenutelná. Naši hrdinové ovšem nezažívali jen šťastné chvilky, prožili také spoustu neštěstí a smutku, jako když zemřel ředitel Bradavic, Albus Brumbál.

Ale ani Voldemort nelenil. Nabíral zpět svou ztracenou sílu, shromáždil armádu nejrůznějších bytostí světa kouzel a pomalu, ale jistě likvidoval všechny své nepřátele.

Když bylo Harrymu sedmnáct, svedl společně se svými nejbližšími boj proti Voldemortovi a jeho následovníkům - smrtijedům. Boj byl nelítostný a Harry tehdy ztratil mnoho svých přátel. Jejich smrt byla krvavou daní za nastolený klid a mír.
Neumíme si představit, jak těžké bylo Voldemorta zabít. Harry a jeho přátelé museli zničit sedm viteálů - předmětů, do nichž Voldemort vložil svou duši. První viteál zničil Harry už ve druhém ročníku. Byl to deník Toma Raddla. Poslední viteál, jehož zničení bylo asi nejtěžší, byl Voldemortův had Nagini. Společně s hadem tehdy zemřel i sám Voldemort.

Harry se stal legendou světem čar a kouzel. Zachránil kouzelnický svět před nastolením tyranie a života ve strachu a beznaději.

Po staletí svět čar a kouzel žil dál v poklidu. Harry si vzal Ginny Weasleyovou a měli spolu syna, Albuse Severuse Pottera. Jizva na Harryho čele tehdy definitivně přestala pálit.