Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Když už tak měl Pán Bůh stvořené světlo a tmu, zemi a vodu i rostlinstvo, podíval se na své dílo a najednou mu bylo smutno. I přestože na zemi byly květiny a stromy, přišla mu taková chudá.
"Pánové!" obrátil se na své pomocníky anděly, "co kdybychom tu udělali trochu živo? Vytvoříme zvířata! Všech barev, druhů a tvarů. Malé i velké, ve vodě, ve vzduchu i na souši."
Andílci přitakali, že je to moc dobrý nápad. A tak se pustili do práce. Tu jeden stvořil šupinatou rybu, aby dobře klouzala ve vodě, tu druhý modeloval peří, aby ptáci mohli plachtit nad zemí. Na suchozemských zvířatech se vyblbli nejvíce.
"Dělejme je vysoké i nízké, někdo ať má tesáky a někdo zuby jako býložravec. Ať má jeden kopyto a druhý tlapu s drápy. Taky ať pijí mléko hned, jak se narodí, a někdo ať se líhne z vajec. Ať má někdo pruhy, někdo skvrny a někdo ať je jednobarevný, hlavně aby dobře splynuli s okolím. Někdo ať má huňatou srst, jiný štětiny a někdo holou kůži s malými chloupky. A od každého druhu udělejte pár, ať se můžou vesele množit!"

Tu se jeden andílek zeptal na zásadní otázku: "Pane Bože, a kdo bude jíst stromy? Vždyť na ně nikdo, krom opic, které tam vylezou, a ptáků nedosáhne."
Pán Bůh se zamyslel, přišel k jedné gazele, zmenšil jí růžky, vytáhl krk, namaloval skvrny a pravil: "Tu máš odpověď na svou otázku! Toto je žirafa! Na listí stromů dosáhne tak akorát."

Samozřejmě i čerti si našli své. Některým rybám udělali ostny a špičaté masožravé zuby. Vyrobili jedovaté hady, pavouky a štíry. Z hodných včel udělali zákeřné vosy. Chudáka pštrosa natolik vycpali, že je tak tlustý a nemůže létat. Krtkovi zaslepili oči a tím ho dokázali na život v podzemí. Zkrátka nadělali Pánu Bohu paseku.

Nastala fáze učení. "Přiveďte mi ke klavíru všechno ptactvo. Naučím je zpívat tak krásně, až vás bude přecházet sluch!" zvolal Pán Bůh a jak řekl, tak andílci udělali. Někteří ptáci vrzali jak staré housle, ti byli nakonec hodiny zpěvu zproštěni.
Pak učil vydávat zvuky další a další zvířata, dokud každý druh neměl svou řeč. Poté dal druha k druhu a vyslal je do světa: "Milá zvířata! Usaďte se po světě tam, kde vám to bude vyhovovat a hlavně - milujte se a množte se!"

A tak Pán Bůh se svými pomocníky stvořil zvířata.