Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• vypravování s prvky zamyšlení

Už dříve jsem přemýšlela nad tím, proč jsem "neměla" a nemám žádného kluka... Trochu to nechápu. Možná je to kvůli tomu, co se tenkrát stalo.
Bylo to tehdy, když jsem šla sama večer zatoulanou uličkou? Nebo tenkrát, jak mi ublížil?
Nehodlám svádět chybu na někoho jiného, ale do mě se to vsáklo stejně jako špinavá houba do voňavé předložky u vany v naší koupelně. Zanechalo to ve mně bolestné vzpomínky.

Přála bych si s někým být. Dokonce jsem už i našla někoho, kdo mi rozumí. Kluka, u něhož jsem si jistá, že by mi nebyl schopen ublížit.
Většina lidí nevěří na lásku na první pohled. A to ani já.
Když jsem ho však viděla poprvé, bavil se se svými kamarády. Nebyla to láska, ale stydlivost, co mi jen ukazovala, že ho musím alespoň pozdravit. Dál jsme se začali bavit jen díky mým kamarádkám, které se bavily zase s jeho kamarády. Bylo to celkem zamotané. Moc jsem toho nenamluvila, protože jsem se s rudě namalovanými tvářemi od stydlivosti bála říct jakékoliv slovo, které mělo ve větě písmenku R. Jemu to ale přišlo roztomilé. Časem jsem s ním úplně normálně komunikovala. Uběhlo pět dní a každý zase šel svou cestou. Ještě než odcházel, objal mě. Cítila jsem, jako by to byl můj ochránce.

Tehdy mi došlo, že to, co se tenkrát stalo, mi nemůže nijak zabránit v tom, abych věnovala své srdce někomu, koho budu mít ráda. Nedávám slovo "miluji" nadarmo a jen tak ho neříkám, však teď bych to i riskla. Pouhých pět dní mi stačilo na to, abych na něj vzpomínala každý den. Sním?

Nikdy jsem lásce nevěnovala velkou pozornost. Někteří mi říkali, že nejsem vyspělá. Když se objevil nějaký nápadník, hned jsem ho odkopla bez toho, aniž bych se pokusila ho nějak poznat. A že jich už bylo.
Když se pak ohlédnu zpět, uvědomím si, kolik kluků o mě mělo zájem a teď, když bych konečně někoho chtěla, zjišťuji, že už mě nikdo nechce. Ach ach, jak zoufalá situace...

Čekám a čekám. A to jen na něj. Nevím, co mě k němu tak táhne? Co je na něm tak zvláštního? Asi jen to, že mě dokázal pochopit, rozesmát a především mě bral takovou, jaká jsem.

Nikdy jsem o lásce nepřemýšlela, nepsala o ní do mého deníku a už vůbec jsem po ni netoužila. Vše se to změnilo. Konečně jsem dospěla? Nevím, kdy přijde znova. Nevím, jak poznám, že přišla a ani nevím, jak láska vypadá. Láska je nepochopitelná. Jsem si však jistá, že až budu připravená, tak se mi ukáže v plné své kráse.

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/zamyslenia/ako-pochopit-lasku.html