Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Když mi bylo kolem desíti let, říkalo se o mně, že jsem snad ten největší "pařan", kterého široko daleko najdete. Bylo jsem takové uzavřené dítě. Moc kamarádů jsem neměl, jak jsem se oblékal, to mi bylo taky jedno, žádné záliby kromě počítače jsem také neměl...

Žil jsem svůj svět, ve kterém byly jen dvě důležité postavy: já a počítač. Také podle toho vypadal můj denní režim! Přišel jsem ze školy, najedl jsem se a hned jsem zamířil k počítači, u kterého jsem pak strávil celý zbytek dne. Jednoho dne se ale stala taková nepříjemná záležitost, rozbil se nám počítač! Byla to pro mě velká osobní tragédie! Tak mi nezbývalo nic jiného, než opět chodit ven a popřípadě se více skamarádit s okolím... Našel jsem si kamaráda, který bydlel asi půl kilometru od nás. Pozval mě k nim domů a ukázal mi svůj počítač. Na tehdejší dobu to byl jeden z nejvýkonnějších počítačů na tuzemském trhu. Vrchol byl, když mi ukázal své hry!
Strávil jsem u něj celý den, celý den skvělého hraní, skvělých počítačových her!

Když jsem šel spát, stále jsem myslel na to, až si tam zase půjdu zahrát, opravdu jsem kvůli tomu nemohl zavřít oči a v klidu usnout! Další den po škole jsem hned zamířil k němu a opět jsem tam strávil několik skvělých hodin! A takhle se to táhlo několik měsíců!

Jedno dne se mi však stala podivuhodná věc! Hráli jsme naši oblíbenou hru, už několik hodin, oba jsme byli jako v transu. Když jsme skončili, chystal jsem se jít domů. V hlavě se mi stále promítaly momenty z předešlé hry. Bylo zrovna zimní období, venku bylo spoustu sněhu!

Šel jsem tedy domů, už jsem za sebou měl půlku cesty, když v tom jsem pocítil nepříjemný mrazivý pocit na nohou - podíval jsem se na své nohy a zděsil jsem se hrůzou! Neměl jsem na sobě boty!!! Bylo zhruba 20 cm sněhu a já byl v ponožkách! Doteď si nedokážu představit, jak se mi to mohlo povést! Od té doby už je pro mě počítač podřadnou věcí. Teď už jsem docela jiný člověk, mám spoustu kamarádů, spoustu zálib a především fotbal!

Je třeba si uvědomovat, že počítač máme ovládat my a ne on nás!