Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Byl krásný poslední prázdninový den a sourozenci Jana, Hanka, Petr a Jirka si jej chtěli ještě pořádně užít. Přemýšleli, co by tak asi mohli podniknout, když vtom maminka z kuchyně zavolala: "Děti, chtěla bych upéct dort a nejlepší je ten ostružinový, ale bohužel žádné ostružiny nemám, mohly byste je jít proto natrhat do lesa!"
Děti nadšeně vykřikly: "Jasně mami!" a už se domlouvaly, jak by si mohly udělat krásný výlet. "Nedaleko je přece rybník, rovnou se můžeme vykoupat," navrhl Jirka. Ostatní děti souhlasně přikyvovaly, a tak se začaly chystat na cestu.

Maminka jim připravila svačinu a ještě dávala poslední příkazy: "Nechoďte moc hluboko do lesa, ať nezabloudíte. A nedělejte žádné blbosti a hlavně se vraťte brzy, máte přece zítra školu!"
Poté už mohly konečně vyrazit. Když se konečně ocitly v lese, rozhodly se najít vhodné místo pro sbírání ostružin.
Jana zvolala: "Tady na té stráni je hodně ostružin a hned tamhle vidím ten rybník!"
Všechny děti se seběhly na místo, na které ukazovala Jana, a divily se, kolik je tu všude ostružin. Začaly horlivě sbírat, ale víc přibývalo do pusy než do misky.

Když tu najednou Hanka vykřikla: "Zmije!"
Všichni se podívali směrem, odkud byl slyšet výkřik, a to, co uviděli, je přímo zděsilo. Zmije byla z poloviny obtočená mezi Hančinýma nohama a Hanka se strachy třásla. Stála tam jak kamenný sloup.
Nejrychleji se vzpamatoval Petr: "Hani, uteč!"
Nikdo nevěděl co dělat, Hanka nebyla schopná pohybu a ostatní netušili, jak jí pomoci. Najednou se zmije odplazila a děti uviděly myš, jíž chytila. Byly zaskočeny, vždyť Hanku zachránil takový malý tvor!

Běžely k Hance a se štěstím rychle utíkaly z lesa pryč. Byly tak rády, že se nikomu nic nestalo. Doma všechno vyprávěly mamince, a ta už je asi nikdy nepustí do lesa samotné. Ještě si za tu námahu snědly dort, který chutnal výborně, a pak si dlouho do noci vyprávěly dnešní zážitky.