Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jednoho srpnového dne jsme se s dědou, strýcem a se sestřenicí Markétou vypravili na houby. Nalákali nás houbaři, které jsme viděli v televizi.
Toho rána jsme vstali brzy jako ranní ptáčata. Vhodně jsme se oblékli. Když přišla sestřenice se strýcem, mohli jsme dědovým autem vyjet. Ještě před odjezdem se nás babička zeptala: "Nezapomněli jste nic?" A my jsme odpověděli, že snad ne. Ale hned, jak jsme dojeli k lesu, zjistili jsme, že jsme si s dědou zapomněli dát košíky do auta. Tak jediným, kdo měl košík, byl strýc. Se sestřenicí jsme našli nějaké igelitové tašky. Ty nám musely stačit.
Hned na okraji lesa uviděla Markéta nějakou houbu. Když k ní přišla blíž, zjistila, že na ní z jehličí vykukuje hříbek. Zajásala : "Hurá, našla jsem prvního hříbka!" "Určitě jich najdeme víc," řekl děda. A taky našli. Když jsme měli plný košík a něco málo v taškách, vrátili jsme se k autu.
Ale co se nám nestalo. Děda chtěl vyndat klíče od auta, ale nemohl je najít! Po chvilce si vzpomněl, kde je možná ztratil. "Mohlo to být jedině, když jsem Ti, Petro, dával kapesník na utření rukou." Možná se to stalo takhle. Ale to nebylo v danou chvíli podstatné.
Stáli jsme tam a nemohli se dostat do auta. Pomocí drátu, který jsme tu našli pohozený, strýc otevřel auto jako profesionální gangster. Ovšem nastartovat už nešlo. Nebylo jiného východiska, než aby strýc zastavil nějaké okolo projíždějící auto. To ho dovezlo až do našeho rodného města. U dědy doma našel s pomocí babičky náhradní klíč od auta a vyrazil za námi svým vlastním. Nedočkavě jsme na něj čekali, protože se na nás mračilo ošklivé počasí. Když přijel, děda rychle nastartoval a odjeli jsme domů do tepla.
Sestřenice z toho sice onemocněla, ale i přesto se při vzpomínce na tento zážitek spolu s námi zasměje.