Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Bylo sychravé počasí a já se ze školy vracel o něco málo dříve. Čekal mě totiž náročný večer, blížily se moje první taneční!
Netrvalo dlouho a byl jsem již převlečený do pěkného obleku a čekal na maminku, až se vrátí z práce domů, aby mne na tento vskutku nádherný večer doprovodila.
"Doufám, že už máš všechno. Můžeme vyrazit?" zeptala se mě mamka něžným hlasem.
"Jo, mám, tak už pojď!" odpověděl jsem nedočkavě.

Před kulturním domem již postávala spousta nedočkavých lidí, ale jen málokdo z nich se na večer těšil tak jako já. Měl jsem totiž trávit čas s novou spolužačkou, jež se mi moc líbila.
Při vstupu do sálu jsem ji hned spatřil, vypadala úchvatně, moje první kroky tedy směřovaly přímo k ní.
"Ahoj, jak se máš?" zeptal jsem se nervózně.
"Ale jo, dobře," odvětila a hned mi položila také zdvořilostní otázku: "A co ty?"
Chvilku jsme se ještě bavili, když nás vyrušil instruktor, abychom se připravili k nástupu. Instruktor nám dával první rady a já už netrpělivě čekal, až dá svolení k výběru partnerky. Maminka mě učila tancovat již dávno, než jsem se přihlásil do tanečních, a tak jsem chtěl spolužačku okouzlit svojí něžností a dovedností.

Cvičitel konečně vyhlásil pánskou volenku a já mohl přistoupit ke své spolužačce. Chvíli jsme spolu tancovali, pak jsem si ale potřeboval odskočit na záchod.
"Můžu tě na malý moment opustit?" zeptal jsem se.
"Samozřejmě, ale hned se vrať," zněla její laskavá odpověď.
V tu chvíli jsem věděl, že jsem zabodoval.

Když jsem od ní odcházel a stále na ni hleděl, bohužel jsem si nevšiml malého hřebíku, jenž trčel z trámku, o který jsem si následně roztrhl kalhoty. Přemýšlel jsem, co budu dělat, ale nenapadlo mě nic jiného, než odejít nenápadně domů, neboť jsem se nechtěl ztrapnit před spolužáky a hlavně před svou spolužačkou. Maminku jsem tam nechal samotnou, ale ta se také asi po hodině vrátila domů, protože mě tam nikde nemohla najít. Pověděl jsem jí příhodu s kalhotami a šel smutný spát.

Druhý den ve škole jsem potkal na chodbě spolužačku.
"Kam jsi včera zmizel!?" zeptala se mě naštvaně.
Nevěděl jsem, co jí mám tak narychlo říct, a proto jsem bez rozmyšlení řekl snad to nejhorší, co jsem v danou chvíli mohl: "Ale... Nebavilo mě to tam!"
"Aha, takže jsem tě nudila!?" otázala se hlasem, který byl ještě více nepříjemnější než samotná otázka.
Poté odešla a od té doby jsme se spolu už bohužel moc nebavili...

Byla to moje první hodina tanečních a skončila tak tragicky... Nikdy na události toho večera nezapomenu.