Menu
Mé pocity a zkušenosti v novém školním kolektivu
"Anet, víš vůbec, kudy se do té budovy jde?" táže se mě Věrka před školou. "Ehem, nevím," odvětím, "ty víš, Štěpi?" "Já? Co myslíš?" přešlápne a chystá se do další nehtu. "No super, zkusíme to druhou stranou, což?" Nikdo nic nenamítá, a proto se ocitáváme u správných dveří. Ale i zde na nás čeká další nepříjemnost, nevíme totiž kód dveří a kartu nám také nikdo nedal. Čekáme na někoho, kdo nám dveře otevře. Připadáme si docela blbě, protože si uvědomuje, jak je to minimálně stupidní a neadekvátní. Konečně se objeví naše spása. Slečna, bledá tvář, černé vlasy a úsměv na rtech, směřuje právě do budovy školy. Chytíme si dveře a vejdeme.
"Hm, velký středoškolačky," prohodím ironicky. Odtud máme namířeno až do třetího poschodí. Zde spatříme dveře s cedulkou 1.B a pod ní seznam žáků, mezi nimiž najdeme i svá jména.
Vejdeme, sedneme si do třetí řady lavic. Společně s námi sem přicházejí i naši noví spolužáci. Někteří se mi zdají méně sympatičtí, někteří více. Jedni jsou nervózní, jiní se tváří suverénně a jednají tak, že je nemůže nic rozhodit. Avšak rozhodla jsem se, že nebudu dávat na první dojem. Z vlastní zkušenosti totiž vím, že se pod samolepkou sympatické, upovídané a milé slečny může skrývat i pravý opak. Otočila jsem se a pohled mi zůstal u jedné holky, jež se na mě usmála. Celkem se nás zde sešlo třicet. Čtyři kluci a dvacet šest holek.
Když jsme se všichni usadili, vstoupila do třídy naše třídní paní učitelka. Ta mi je hned od první chvíle příjemná. Vysvětluje nám školní rozvrh, v této chvíli si opravdu připadám jako prvňáček. Familiárně nás zde také vítá a přeje hodně úspěchů. Poté si procházíme školu. Neunikají mi úsměvné, někdy dokonce i posměšné tváře a nejapné komentáře žáků vyšších ročníků. Já si z toho ale nic nedělám, přijde mi to totiž naprosto absurdní. Přiznám se, že z této exkurze po škole si nepamatuji téměř nic, protože takovou spoustu učeben si nezapamatuje snad ani mistr Einstein.
"Štěpi, Věru, jsem moc ráda, že už to máme za sebou. Nepůjdeme na kafe?" rezignuji po chvíli na chodníku před mojí novou školou. Štěpka se usměje, přikývne a vyndá své nehty z úst se slovy: "Uff! Jde-me!"
Zdroj: Judy, 19.10.2008
Diskuse ke slohové práci
Mé pocity a zkušenosti v novém školním kolektivu
Aktuální pořadí soutěže
- Jana Lotus (4,0)
- mohr55 (2,5)
- Elisa (2,5)
Štítky
otec a syn píseň o Bernadettě issak babel městský úřad oblíbená kniha školni předmet kotleta haroldova pouť Já a moji přátelé autocharakteristika makbeth kdybych měla křídla odysseus izrael Zloděj času shelleyov není římského lidu Věštba Dívka v ledu interpretace+díla triko hrůzostrašné Láry+Fáry john milton přemysl otakar hlavní věta prababička mé zájmy turnaj plným krokem
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 703 394 994
Odezva: 0.04 s
Vykonaných SQL dotazů: 3
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí