Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Už dlouho jsem se tolik nebudil jako dnes v noci, ta noc mi přišla tak dlouhá, že jsem se málem zbláznil, než jsem se dočkal rána. A ono přeci přišlo.

Je něco kolem šesté a já se probouzím, za okny již na mě koukají první paprsky dnešního dne - rozednívá se celkem rychle. Vstávám, oblékám se... Ale ne, po chvíli si to rozmýšlím a rozhoduji se, že doma budu dnes celý den chodit nahý, jen kdybych šel ven, něco na sebe obléknu.

Abych se probral z noční letargie, intuitivně si pouštím své PC, kterému říkám Torpédo a dávám si jednu hru Legionu. Vyhrávám nad vývojáři této hry. Den začíná vskutku skvěle.
Za chvíli mi od mé milé přistává pod nosem skvělá káva a vanilkovo-nutellové croissanty. S chutí si oblíznu rty a už se na snídani vrhám jako hladový pes.

Mezitím se za okny udělalo moc hezky, slunce je již dávno vzhůru a já mám chuť si někam vyrazit. Beru si v práci volno - konečně jsem to natřel šéfovi, nestačil se divit a zmohl se díky mé výřečnosti jen na OK.
Tak to by bylo, celý den volný. Co jen s ním?

Rozhoduji se celkem rychle, nechci nakupovat ani se zabývat prací, domácími povinnostmi, chci si ten den užít na maximum.
Kolem 9 vyrážím s partnerkou na privátní wellness. Je to příjemný relax a trocha toho povyražení. To přeci nikomu ještě neublížilo. Vířivka, sauna, lehátka a skvělá romantická atmosféra. Pak si dávám parádní doutník a drink v místním baru. Poté jdu navštívit svého yorkshirského teriéra v hotelu za rohem - potřebuje být láskou umačkán a objímán, byl pro to stvořen. Mezitím mi můj teriér potichu šeptá něco o nějaké fence ve druhém podlaží. Jdeme se tam společně podívat. Nechávám je o samotě, že by konečně byla mnou tolik očekávaná štěňátka? Ze zvuků z pokoje to vypadá slibně. Pak si najímám soukromé letadlo a letím s mou milou přítelkyní na Kanárské ostrovy. Chvíli dovádíme v moři. Potom si objednáváme vybraná jídla ze zdejší luxusní restaurace. Následně usedáme do letadla, které míří do Vatikánu na neobvyklou audienci u papeže, jenž mi slibuje, že mi přijede na svatbu se zástupem jeptišek. Chrochtám blahem... Dostávám od něj eucharistii a letíme zpátky směrem do ČR.

Odpoledne je jako stvořené pro malou romantickou procházku plnou úsměvů, polibků a krásných chvil s mou milou. Čeká mě ještě návštěva opery a setkání s jejími protagonisty. Pak vzhůru domů do bytu. Dávám si ještě jeden Legion, který odehraji opět nahý a s radostí jej vyhrávám.

Když uléhám do postele, pomyslím si, jaký to byl nádherný den. Pomalu usínám.

Ale co to? Za chvíli zvoní budík, je 6:10 a já musím vstávat do práce, dnes jdu zase vozit hlínu a štěrk, sotva se dočkám milého pohledu, natož slova uznání.
Domů přijdu až večer zbitý a strhaný, a jen co se osprchuji a naházím do sebe oběd, je večer a já musím zase jít spát, abych byl ráno připraven vstát a jít opět do práce...