Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Bylo mi asi osm let. Vždy jsem ve škole záviděla kamarádům, jaké mají krásné zážitky z dovolené u moře. A hlavně že letěli letadlem! Rodiče jsme se starší sestrou Zuzkou přemlouvaly už tak dva roky, abychom všichni vyrazili někam k moři, ale nakonec z toho vždy stejně sešlo. Jednou v zimě však zcela nečekaně přišel táta s časopisem, otevřel ho na jedné ze stran, kde byl zobrazen krásný hotel u pláže.
"Tak sem pojedeme," řekl.
"To myslíš vážně?" zeptaly jsme se.
"Jo!" odpověděl nám.
"Fakt?" udiveně jsme na sebe se sestrou koukly. Pořád jsme mu nemohly uvěřit. Když nám svoji odpověď potvrdil a ještě přidal, že poletíme letadlem, začaly jsme radostí křičet. Byly jsme šťastné jako blechy. Odlétat se mělo v květnu...

Přišel den odjezdu. Vstávali jsme brzy ráno. Pamatuji si na ty naše veliké kufry, které jsme balili pracně den před tím. Přijel strýc, naložil nám zavazadla a vyrazili jsme směr Praha.
Dorazili jsme na letiště, rozloučili se a vešli do obrovské haly. Tam jsme se dozvěděli, že naše letadlo letí až v deset večer místo v deset dopoledne. To celodenní čekání bylo šílené!
Když už se společně s námi cestující konečně dočkali odletu, všichni usedli na svá místa. Byla jsem nadšená a plná očekávání. Poprvé jsem seděla v letadle. Letušky nás seznámily s bezpečnostními pokyny, ukazovaly nám, kde jsou uloženy dýchací přístroje a plovací vesty. Zanedlouho promluvil kapitán, pozdravil nás, představil se a popřál nám příjemný let.
Letadlo začalo startovat. Rozjelo se takovou rychlostí, že nás to přimáčklo k sedačce. Sestra Zuzka začala brečet, bála se. Ale já byla vysmátá, možná proto, že jsem byla mladší a nepřipouštěla si, co by se mohlo stát. Koukala jsem na ni a nechápala jsem ji, vždyť to bylo tak úžasné! Za okamžik se letadlo odlepilo od země. Chvíli stoupalo, srovnalo se a let se zklidnil. I sestra se uklidnila.
"Pojď se podívat z okna," vyzvala jsem Zuzku. Pod sebou jsme uviděly pár světélek a dále už nic. Obě jsme byly zklamané, protože jsme se těšily na výhled z výšky a ono nic. Byla tma, černo černá tma.
Začalo se však podávat jídlo a pití, díky čemuž jsme brzy přišly na jiné myšlenky. Poté jsem usnula.
Pamatuji se na buzení, kdy jsem se měla připoutat, protože letadlo šlo na přistání.

Dovolená u moře se též vyvedla, mám krásné vzpomínky. Let jsem si užila ještě jednou při zpáteční cestě, kdy vše rovněž probíhalo v klidu a pohodě.
Vždy, když nad naším domem přelétávají letadla, vzpomenu si na svůj první zážitek z letu.