Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Letos uplyne již 9 let od doby, kdy jsem se přihlásila do národopisného souboru Groš a Rožínka. Každým rokem předvádíme svá nacvičená pásma, mimo jiné i při Otvírání studánek konajícím se každoročně v květnu na Třech Studních. Svými písničkami, tanci a říkankami se podílíme na slavnostním čištění pramenů, nesoucí jména Barborka a Vitulka - podle dcer skladatele Bohuslava Martinů.

Loňský rok byl odjezd autobusem plánován na 13:00 hodin. Vždy si svůj kroj, skládající se z bílé halenky, modrotiskové sukně, spodničky a zástěry vyžehlím již v ranních hodinách, protože moc dobře vím, jak občas nestíhám. I když zrovna celé ráno propršelo a byl možný přesun vystoupení na další sobotu, raději jsem byla připravena i na variantu, že budeme, jako už mnohokrát, tančit v dešti a při bouřce. Však se také řídíme heslem: "Ať nám leje nebo praží, grošáci se vždycky snaží!"
Všechno oblečení bylo tedy okolo 10. hodiny vyžehleno, uloženo v obale a čekalo na odnesení do automobilu. Čas zbývající do našeho vystoupení se pomalu krátil. Dobu jsem si zkracovala všemožnými aktivitami, od brouzdání po Internetu až po hru na klavír.

Odbíjelo právě poledne, když vtom mamince zvoní mobilní telefon. Na druhé straně "sluchátka" byla vedoucí souboru. Ptala se, kde vězíme, že autobus za chvíli odjíždí a my nikde. Máma jí vysvětlovala, že autobus má přece odjíždět až za hodinu! Bohužel nám bylo sděleno: "Vy jste neobdrželi lísteček, kde bylo napsáno, že se odjezd posouvá o hodinu?"
Naneštěstí se tento papír k nám nedostal a my byli teprve v posledním okamžiku upozorněni na změnu začátku vystoupení.

Rychle jsem popadla kroj a dopravila se na autobusové nádraží, kde čekal plný počet "grošáků", natěšený na předvedení pásem Studánky a Horácká kola. Díky bohu se celá situace vyřešila bez dalšího zádrhelu a já si mohla s klidem říct: "Naštěstí jsem si to včas vyžehlila."