Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V listopadu jsme hráli jedno kolo krajského šachového přeboru družstev dospělých v Třeboni a moc se nám nedařilo. Po pěti hodinách hry bylo odehráno 7 partií z 8 a stav byl 3,5:3,5, takže se na poslední desce mezi naším Jardou Hejlem a třeboňským Ing. Pultrem rozhodoval výsledek celého zápasu.

Jardovi je 13 let, Ing. Pultrovi 58, ale oba byli už hrozně unavení a zpitomělí, takže hráli otřesně. Koukali se tupě do figurek a ani jeden neviděl jasné cesty k výhře, zatímco byli napjatě sledováni nervózními spoluhráči. Zvláště mezi třeboňskými hráči to vřelo, když jejich borec byl na tahu a byl úplně bezradný, ačkoliv snad všem kolem bylo jasné, který tah by partii hned rozhodl. Radit se sice nesmí, to je proti pravidlům, ale třeboňští to prostě nevydrželi a začali se pokoušet radit svému zoufalému kolegovi.

Nejdřív Ing. Sýkora několikrát divně zakašlal a když se na něj Ing. Pultr podíval, snažil se nenápadně prstovou abecedou napovědět, že má táhnout dámou na a6. Pultr na něj dlouho smutně koukal a pak táhl koněm na g5. Úplně špatně. Sýkora vyběhl z hracího sálu někam ven, odkud bylo slabě ale zřetelně slyšet jeho výkřiky: "Ten debil! Ten debil!" Jenže náš Jarda zahrál podobnou blbost, a tak mohl Pultr partii zase rozhodnout.

Třeboňští se už zřejmě rozhodli, že svého kolegu podrží bez ohledu na pravidla. Dr. Hitzger nenápadně ukázal na dámu a k políčku a6, které je na kraji šachovnice položil Pultrův futrál na brýle. Pultr na lišácky pomrkávajícího Hitzgera zase dlouho koukal, až začal trochu šilhat. A dlouho taky trčela jeho ruka nad šachovnicí, než provedl "rozhodující" tah. Táhl pěšcem na d6, což byla vlastně prohrávající chyba. Do Hitzgera jako když střelí. Vymrštil se směrem k východu a už cestou strašně sprostě nadával.

Bohužel byl i Jarda K.O. a navíc se dostával do časové tísně, protože takřka vyčerpal časový limit, a tak měl festival šachové nemohoucnosti pokračovat. Jarda udělal další hrubku a Pultr nevěděl jak to využít. Čekali jsme jakou rafinovanost předvedou třeboňští teď, ale nebyla to žádná sláva. Jejich hráči důchodci Blažkovi jako upadla tužka zrovna pod Pultra a když ji zvedal, stačil zpocenému Ing. Pultrovi pošeptat do ucha: "Dáma a6, ty hovado!" Ale Pultr špatně slyší a tak se na Blažka tázavě podíval a dutě zeptal: "Co jsi povídal?" Kapitán třeboňských to už nevydržel a zařval: "Pojď sem!" A opodál se snažil zničenému hráči vysvětlit co hrát.

Jenže to už se jako jeden muž vzbouřila celá naše výprava a žádala kontumaci. Táta nás za chvíli naložil do auta a odvezl, takže jsme o kus představení přišli, ale i tak jsme viděli tu melu. Náš kapitán Ing. Jiří Bureš, CSc. řval jako tygr a chvíli to vypadalo, že je tam všechny zmlátí.

Na šachách se mi líbí hodně věcí, ale pozorování rozčílených soupeřů i spoluhráčů patří určitě k těm nejzajímavějším stránkám mého šachového života.