Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Byly prázdniny roku 2012 a já jsem se i s mými přáteli chystal do Prahy na první velký koncert známého DJ Aviciiho. Byl jsem natěšený jako malý kluk na svou první hračku. V podvečer jsme vyrazili plně vybavení do pražské O2 Arény. Cesta byla dlouhá - to víte, když se těšíte, trvá vše déle...

Po příjezdu ke známému sídlu koncertů známých zpěváků a zpěvaček jsme stáli nekonečně dlouhou frontu na vstup do haly. A já, plně natěšený a vzrušený, vyhlížel vstupní halu. Ale jako na potvoru se stalo to, co bych ani v tom nejhorším snu nečekal. V plném očekávání jsem dočista upustil lístek zajišťující vstup do arény. Jelikož byl toho dne celkem slušný vichr, nemohl jsem lístek chytit. Po dlouhém pobíhání sem a tam a chytání toho zatraceného lístku jsem už ani nedoufal, že se mi jej podaří ještě někdy uzmout. Když tu náhle vidím, jak vstupenka přistává přímo na hrudi jedné krásné a okouzlující slečny. Ta ihned, co spatřila, jak za letící vstupenkou chvátám, neváhala a běžela mi naproti se vstupenkou v ruce. Po jejím navrácení jsem jí poděkoval a tím začal náš rozhovor.

Po dialogu s tím nejhezčím hlasem na světě jsem zjistil, že se jmenuje Lucka a že jí je 17 let. Zakoukal jsem se do ní. A když jsem zjistil, že jde i na stejnou akci jako já, nevím, co jsem měl dělat dříve, zda plakat štěstím, nebo radostně zařvat. Každopádně s ní ta fronta trvala jen malou chvilku a o kamarádech, kteří už dávno byli někde uvnitř, jsem nevěděl vůbec nic, a ani mě to v tu chvíli nezajímalo.

Po asi 4hodinové pařbě jsme si usmyslili, že si prohlídneme společně v páru noční Prahu, a metrem jsem se dostali k místu zvaném Letná.
Při jednom takovém dlouhém sezení na lavičce na zastávce jsme dostali šílený nápad - navštívit Stromovku, park, který je nádherný ze všech stran.
Procházeli jsme tím parkem, když tu mě náhle Lucka chytla za ruku a něžnými polibky začala svádět mě i mou mysl. A řeknu vám, není nic lepšího než líbat se s holkou v noční Stromovce. Lucka prostě byla můj idol, moje láska na první pohled. Možná si říkáte, že jsem byl blázen, ale v tu chvíli jsem byl omámen láskou. Sváděla mě čím dál víc a víc, a pak to vyvrcholilo tím, že mě samotného pozvala k sobě domů. Bydlela s rodiči, kteří v tu dobu byli někde u babičky na Moravě, v garsonce na kraji pražské městské části Praha-Troja.

O konci tohoto příběhu však nerad mluvím. Jak zní jedno přísloví, že vše jednou skončí, tak je bohužel pravdivé. Cestou k jejímu bydlišti nás potkal její bývalý přítel, člen jedné nejmenované pražské mafie. Jeho ne moc veselý obličej a baseballová pálka v pravé ruce nevěštila nic dobrého...

Po výprasku, jakého se mi už dlouho nedostalo, mi zavolali kamarádi, zda se mi něco nestalo a kde jsem.
Nakonec jsem byl rád, že jsem neutrpěl ještě větší šrámy a dostal se tak domů už v pořádku s přáteli.