Ta historie, o níž vám teď vypravovati chci, se udála před dávnými časy. Tehdy Turek opanoval říši rozlehlou a starobylou, jež se Osmanskou zvala, a území v Malé Asii, na Balkáně, Blízkém východě a v severní Africe ovládala. Leta Páně 1798 však jakýsi skrček francouzský, jenž si Napoleon říkati nechal, do Egypta tureckého vtrhl a Turek v těch končinách pak, když lid egyptský se skrčkem sám si poradil, jenom pro smích byl a svobodě egyptské zabrániti nedovedl.
Muhammadem Alím zval se kterýsi Eygpťan, jenž do čela svobodného Egypta se postavil. A zemi tuto reformoval, ba i bavlnu vyvážel. Slovutné město Alexandria k tomu všemu na významu nabývalo, což se však zlotřilým Angličanům ani trochu nezamlouvalo, zvláště pak, když cestu do Indie nutně potřebovali, a tak Egyptu v létech třicátých až čtyřicátých storočí devatenáctého vojnu s Turkem vnutili a Turka sami navíc podporovali. A tak Turek lid egyptský opět ujařmil.
Zlotřilí Angličané však vždy věčně nespokojení byli a Turkovi by se nejraději do všeho míchali. Zatímco však jim jenom o bohatství šlo, Francouzi by nejraději co nejvíce z území říše Osmanů ukousli, proto také Alžírsko i Tunisko napadají a divoké Araby z oblastí úrodných vyhánějí, by místo nich se Francouzi tu usídlili. Rusi zase říši rozdělit s nimi by chtěli a sami pro sebe jen Balkán měli.
A tak všichni neupřímně z důvodů zištných ujařmeným národům v boji proti Turkovi všemožně pomáhali...
Leta Páně 1853 vpadli Rusi v létě do Valašska a Moldavska tureckých. Na podzim admirál Pavel Nachimov loďstvo turecké v moři Černém zničil. Na jaře leta Páně 1854 však zlotřilí Angličané i Francouzi na straně Turka do věcí se vložili, tak nevídaný obrat nastal. Již v září toho roku se pak ti neřádi na Krymu vylodili a poté pevnost sevastopolskou po dlouhý čas obléhali a nakonec ji i dobyli. V březnu leta Páně 1856 pak Pařížská smlouva podepsána byla a Rusi dobytá území opustiti musili. Navíc v moři Černém loďstvo svoje míti, ba ani stavět pevnosti na pobřeží, nesměli. Moře Černé a úžiny turecké za vodstvo mezinárodní pak prohlášeny byly.
Turek na tom poté tuze dobře nebyl, tak si od Angličanů i Francouzů peněz půjčoval, avšak potíže s vracením vzápětí měl. A tak si vychytralí Angličané a Francouzi koncese na stavbu železnic vyžádali i nevýhodné smlouvy mu vnutili a krizi hospodářskou v říši tímto vyvolali. Francouzi s Angličany pak po jedno desetiročí průplav suezský stavěli a deset tisíc lidí přitom zhynout nechali.
Mladí Turci potom Společnost mladých Osmanů ustavili, jejíž členové se taktéž Mladoturky zvali. Mezi ně zejména nespokojení důstojníci, ale stějně tak i úředníci či velkostatkáři patřili. Znamým aktivistou jejich básník Namik Kemal byl. Leta páně 1866 státní převrat provést chtěli, avšak jejich plány předem prozrazeny byly, tak vůdcové ze země prchnout musili a změnám prozatím zamezeno bylo...