Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• dokončete následující vypravování (vyznačeno kurzívou)

Bylo sychravé ráno. Počasí bylo naprosto typické pro podzimní čas. Nebylo nutné se divit tomu, že za oknem bylo lépe než venku. Teprve se rozednívalo. Domem se linulo krásné ticho. Poklidnou atmosféru narušil záhadný zvuk...

Petra hluk probudil, ale jen co otevřel oči, nastalo opět ticho, přerušované pouze bubnováním kapek deště. Chtěl znovu usnout, ale paprsky vycházejícího slunce ho donutily vstát. Až po chvilce mžourání se podíval na hodiny a s šokem zjistil, že má být už hodinu v práci. Neměl čas přemýšlet nad tím, proč ho nevzbudil budík. Urychleně tedy započal svojí ranní rutinu: obléct se, dát si snídani, vyčistit si zuby a jít do práce.

Cestou po schodech dolů zaslechl Petr ten zvuk znovu, tentokrát hlasitěji. Příliš si ho však nevšímal, starostí měl teď až nad hlavu. Potřeboval se co nejrychleji dostat do svého zaměstnání. Ve spěchu do sebe naházel snídani, vyčistil si zuby a vyběhl z domu. Zastavil se až před svým autem, které zaparkoval přes ulici. Vtom mu to došlo - doma si zapomněl klíče! Na patě se otočil a stejným sprintem, jakým přiběhl, upaloval zpátky. Celou předsíň obrátil naruby, ale klíče nikde. Pokračoval tedy do obývacího pokoje. Jakmile však prošel dveřmi, strnul. Všechny šuplíky i skříňky byly otevřené a někdo z nich vyházel veškeré věci. Petra napadla jen jedna věc - došlo k vloupání.

Najednou uslyšel ten proklatý zvuk znovu. A znovu. Polekal se. Čím víc mu věnoval pozornost, tím víc se bál. Uvědomil si, že ten zdánlivě nesmyslný hluk mu připomíná křik či spíše velmi temný smích. Také si povšiml, že k němu chechot doléhá ze sklepa. Úplně zapomněl na všechny svá trable, které ho ještě před chvílí nutily pobíhat po domě. Nezbylo mu jiné řešení, než sebrat kuráž a vyrazit za tím ďábelským lomozem.

Vzduch ve sklepě byl velmi těžký a chladný. Celou místnost prostírala temnota. Petr neviděl na krok. Matně šátral rukou po vlhké zdi. Smích se opět ozval, teď velmi blízko a zřetelně. Vypínač našel až po několika vteřinách, jež mu připadaly jako celá věčnost. Pod nejistě blikající žárovkou však uviděl zdroj hluku. Polekal se, ale hned mu došlo, o co se jedná. Jeho dcera Lily se v kostýmu Drákuly spokojeně válela na zemi, pokryta obaly od sladkostí. V pravé ruce držela hračku čarodějnice. To ona vydávala ty ohavné skřeky.
"Co tady sakra děláš!?" rozhořčeně se tázal Petr.
"Víš tati, já už jsem to nevydržela a všechny sladkosti na Halloween jsem snědla již teď," odpověděla mu Lily.
Její otec se podíval na nástěnný kalendář - a opravdu: byl čtvrtek 31. října.

Stále rozrušený a trochu naštvaný Petr vyvedl svoji dceru ze sklepa do obývacího pokoje. Vážně chtěl malé Lily vynadat, avšak bylo by to zbytečné. Do práce už nemá cenu chodit a všechny dobroty na večer jsou pryč. Navrhl své milované dceři, že s ní stráví den zdobením domu na Halloween. Směle jeho nabídku přijala.