Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V pět hodin kapitán policie k sobě zavolá posledního svědka.
Když svědek přijde, kapitán se ho začne vyptávat na důležité věci.
"Jak se jmenujete, pane?" zeptal se kapitán a přitom něco psal. "Jmenuji se Sýkora," odpověděl svědek. Kapitán se zase zeptal: "Mohu vás poprosit, pane Sýkoro, abyste nám řekl, co se dělo při přepadení?" "Ano," řekl pan Sýkora.
"Šel jsem na poštu ve tři hodiny, abych si zaplatil složenky. Když jsem přišel, postavil jsem se do krátké fronty," na chvíli se odmlčel, a pak se zhluboka nadechl a pokračoval: "Uběhlo asi pět minut, když najednou vešli dovnitř tři ozbrojení muži. Začali řvát, ať si lehneme nebo nás odstřelí. Nikdo se neopovážil protestovat, a proto si všichni lehli. Jeden z těch mužů rozbil všechny kamery a pobral nám všem naše peněženky. Druhý donutil paní za překážkou, aby mu dala všechny peníze, co na poště jsou. A třetí, ten nás hlídal... Mezi námi byl také policista, který je chtěl zastavit. Když se ten, co nás hlídal, otočil, policista vytáhl pistoli, a tak jim zmařil plány. Ale bohužel zapomněl na toho jednoho, co stál za překážkou a skončil s kulkou v břiše. Jak ho postřelili, tak rychle všichni tři utekli."
"Viděl jste tvář nějakého muže?" zeptal se kapitán naléhavě. "Ano, ale jenom jednoho," odpověděl pan Sýkora. "Popište ho!" pobídl kapitán pana Sýkoru a už držel tužku. "Mohl mít kolem třiceti let. Byl velmi vysoké svalnaté postavy. Jeho hlava se podobala střední dýni. Měl tmavé vlasy a tmavé obočí, pod kterým se třpytili hnědé oči. Smyslná ústa a uvnitř sněhobilé zuby. Jeho svalnaté ruce byly potetovány zajímavými tvary."
"Děkujeme vám pane Sýkoro, moc jste nám pomohl," řekl kapitán a rozloučil se s ním. Tohoto večera byl na všech televizních kanálech popis jednoho pachatele ze tří, a prosba o jakékoli zprávě někoho, kdo popisu odpovídá. Nečekali dlouho, druhý den zavolala starší paní a říkala, že si u ní ten muž ještě s dvěma dalšími pronajali pokoj na jeden týden.
Co se stalo dál, to už si domyslete sami.