Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

1. Nápad
2. Začátek výletu
3. Malé dobrodružství
4. Překonání překážky
5. Šťastný návrat

Chlapci z letního tábora "sluneční paseka" se rozhodli podniknout dobrodružný výlet přes Červenohorské sedlo do okresního města Bruntálu. Vyslechli si předpověď počasí, která byla příznivá. Byli však odhodláni vyrazit i za děště.
Ráno svítilo sluníčko a nebe slibovalo pěkný den bez deště. Chlapci se vydali na cestu. Šli zelenou krajinou, lesem plným vůně, které se jen těžko odolávalo. Jen barevné stopy kolem úst byly důkazem, že chlapcům chutnalo.
Nedaleko odtud bylo slyšet hukot rozvodněného potoka. Jakmile se chlapci dostavili k místu, ukázalo se, že lávku odnesla velká voda. "Co ted?" Rozhodovali se, jestli se mají vrátit. Jelikož na blízku našli kmen poraženého stromu, poradili si. Odnesli jej na vhodné místo. Kmen vztyčili a potom spustili na protilehlý břeh. "Měli bychom lávku pořádně zajistit, ať neskončíme v potoce. Použijeme dva kameny," domlouvali se chlapci. Zdálo se, že lávka je bezpečná a nic nebrání překonání řeky. "Přes lávku nejdu, bojím se vody a nechci být mokrý," měl obavy Pavlík, který byl ze skupiny chlapců nejmladší.
I s tímto problémem se vypořádali, když použili lano. Jeden konec uvázli ke stromu na jejich straně. "Já lano přenesu a uvážu jej na druhé straně," oznámil Tomáš, který patřil vždy k nejodvážnějším. Nouzové zábradlí bylo hotovo a všichni - i ti nejmenší - snadno přešli. Poslední šel Petr a lano uvolnil, při tom jej při přechodu smotával. Na druhém břehu uvolnili i druhý konec.
Chlapci byli hrdi, že před takovou překážkou necouvli a hlavně ti nejmenší neopomněli svůj "hrdinský" čin všem v táboře barvitě vylíčit.