Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je konec srpna roku 2008 a pro všechny holky a kluky v mém věku to znamená, že za pár dní zase začne náš (nepopírám že i učitelský) stres. Přesněji řečeno, za 3 dny. Když jsem si celý problém, který vám za chvíli osvětlím, sama uvědomila, vydala jsem ze sebe pouhá 3 slova: "ACH MŮJ BOŽE!" Uvědomila jsem si, že mi zbývají tři dny na to, abych do hlavy dostala všechno, co se mi z ní během prázdnin vykouřilo. Dělám to každý rok, ale tenhle rok to je jiné.

Takže jsem si řekla: "Co budu dělat?" Nejdřív jsem musela zauvažovat nad tím, čím začít. Měla jsem jít do osmičky, a to už není taková legrace jako vloni, kdy jsme se chystala do sedmičky. Bylo mi jasné, že se nemusím učit chemii, protože s tou teprve začínáme. Vzpomněla jsem si, že naše třídní učitelka nám řekla, že jakmile splníme povinnosti nového školního roku (linkování sešitů atd.), začne nás hned zase zkoušet. A víte z čeho? Z češtiny. Ona totiž učí češtinu, výtvarku a učila i rodinku. Nedá se říct, že by mi čeština nějak nešla, ale přeci jen není úplně snadná. Tak jsem tedy chtěla začít češtinou. V osmičce máme už češtinu rozdělenou na tři části: sloh, mluvnici a literaturu. "Literaturu, to je ono!" řekla jsem si. Minulý rok jsme začali brát vývoj české literatury a ten mi moc nejde.

Začala jsem tedy. Vždycky jsem si vše párkrát přečetla a potom se to naučila a sama se i zkoušela. Druhý den ráno jsem uměla všechno od Staroslověnského písemnictví po Rozkvět češtiny. To sice nebylo moc, ale na tu krátkou chvilku, co jsem se to učila, to ušlo. Pak jsem se zase začala učit, ovšem ten den až pozdě večer. Já ale nejsem zrovna typ, co by vydržel nějak dlouho do noci být vzhůru, a tak jsem brzy poté usnula. Za tu noc jsem se naučila jen Vrcholný středověk a pár faktů o Karlu IV., mimochodem oblíbenci naší třídní. Ráno jsem se probrala a pamatovala jsem si to všechno, co mi do té hlavy zatím nalezlo. Jeli jsme k babičce a dědovi, a tak jsem na to měla klid, až když babička s mojí sestřičkou a bráškou odešli ven. Naučila jsem se pár dalších kapitol - a teď? Narvala jsem do sebe aspoň to základní, co máme umět. "HURÁ!" řekla jsem si. Ode dneška mám nový systém na učení. Ve škole budu dávat pozor o hodinách, potom půlku přestávky budu s kamarády a půlku se budu učit. Přijdu domů, budu se učit, potom půjdu na kroužky, pomůžu mamce a večer, kdy se učím nejlíp, se zas něco naučím a udělám si úkoly. Držte mi palce!