Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Poprvé jsem nakoukla jedním očkem do velkého balíku životních zkušeností v průběhu prvního ročníku střední umělecké školy v Praze. Bylo mi krásných patnáct let a měla jsem dokonalou třídu. V průběhu mého života na této škole k nám přišel nový spolužák, před nímž jsem se rozplývala jako čokoláda. Našli jsme si k sobě cestu a tím můj román, na který doteď ráda vzpomínám, začal.

Trávili jsme spolu každý den ve škole a ani mimo ni jsme se od sebe nehnuli. Do jeho modrých očí jako studánka jsem se mohla koukat pořád. Jeho sladký úsměv uvnitř mě vyvolával bouři, slabost a motýlky v břiše. Z jeho dotyku jsem měla husí kůži. Byl pro mě jako závislost. Ve škole jsem začala byt nevnímavá, pořád jsem myslela na Lukáše. Známky se mi zhoršily a učitelé si stěžovali. Ano, byla jsem poprvé zamilovaná.

Začali jsme spolu chodit. Bylo nám krásně. Každý z nás byl úplně jiný, ale o tom to přece je, protože protiklady se přitahují. Po roce našeho vztahu, plného rozčarovaní i vzrušení, jsem se s Lukášem rozešla. A důvod? Jeho požadavky se začaly stupňovat, chtěl po mně moc. Tak jsem se s ním rozešla, i když to moc bolelo. Možná jsem byla problematický teenager, možná jsem jenom na vážný vztah nebyla připravená. Ale nic si nevyčítám, protože i děti se mohou bláznivě zamilovat.