Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Crrrr! Ozve se tolik známý zvuk, který mi připomíná, že je další den a je čas vstávat. Okamžitě ho vypnu a ještě rozespalá si protírám oči.
"Ježíš! To už je zas ráno!? Ne, je to dobrý, mám ještě pět minut." Budík mě totiž budí 5 minut předem, abych se mohla zlehka připravit na to, že jednou z toho pelechu stejně budu muset vylézt...
"Marťo! Je za deset půl osmé, dělej, nebo přijdeš pozdě!" vrazila do pokoje máma.
"Sakra! Já jsem snad znova vytuhla!" okamžitě vystřelím z postele. Na nějakou snídani nemám vůbec čas. Budu ráda, když dorazím do školy před zvoněním!
"Dělej, dělej!" popohání mě mamka. Takže rychle - zuby vyčistit, vlasy učesat, obléct se a honem do školy.

Crrr! Uf, stihla jsem to. Takže ráno máme za sebou. Ani nasnídat jsem se nestihla! Nevadí, koupím si něco v kantýně.
"Holky, neskočíte se mnou některá do bufáče?" zeptám se automaticky a zároveň hledám v aktovce peněženku...
"No to je v háji! Proč ne, že? Když "den blbec", tak se vším všudy!" Ano, zapomněla jsem doma i peníze. Ještěže máme dneska jenom do půl druhé a pak jdeme na oběd.

Taky se Vám to někdy stalo? Já na to tedy netrpím, ale dnes jsem opravdu vstala špatnou nohou...

Konečně zazvonilo na dlouho očekávanou půl druhou.
"Nevíte, co je dneska k obědu?" Jediná otázka, kterou uslyšíte opravdu každý den. Někdy si myslíte, že jste ze sebe snad vydali řečnickou otázku, protože vám na ni už nikdo neodpovídá. Nikdo totiž neví. Takže bude zase překvápko.
"Řekněte mi, že se mi to jen zdá!" Dobře, vstala jsem levou nohou a do školy málem přišla pozdě, zapomněla jsem svačinu a dokonce i peníze, ale můžete mi říct proč? Proč dneska musí být k obědu psí konzerva!? To nemám nárok se za celý den aspoň jednou pořádně najíst?
Víte, co je psí konzerva? V jídelně tomu oficiálně říkají mexické fazole, ale mezi studenty to zlidovělo a nikdo tomu dnes neřekne jinak než psí konzerva. No, kdybyste viděli, pochopili byste. Jenže jak se říká - hlad je nejlepší kuchař - takže s chutí do toho. Aspoň, že chléb mají dobrý.