Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• místo: Rekreační středisko Březová
• termín: 22. - 31. 7. 2011
• pro koho: 7 - 19 let

Příjezd na určené místo hned na začátku desetidenního tábora s názvem Space Marine otestoval, jak rychle si dokáže člověk uvědomit, že autobus do Rekreačního střediska Březová, kde se celá akce koná, neodjíždí v domnělých 14 hodin, ale již o 60 minut dříve! Naštěstí zjištění této skutečnosti proběhlo včas, a to při kontrole sbalených věcí na Internetu, kde byly odjezdy vypsané. Vše nakonec vyšlo a já po více či méně chaotickém nalezení pracovníků Březové nasedla krátce po jedné hodině do autobusu.

Proč zrovna turnus Space Marine? Při letošním únorovém pátrání po tom nejlepším prázdninovém zážitku a referencích spolužačky na "Školu čar a kouzel na Březové" jsem i já zabrousila na internetové stránky společnosti STAN (www.istan.cz), která nabízí největší adrenalin park v ČR a s ním mnoho dalšího. Moje kroky ihned směřovaly k dobrodružným táborům. V nabídce byly i pobyty jazykové, army, sportovní a bláznivé, minitábory či z pohádky do pohádky. Po rozkliknutí mnou zvolené skupiny se mi zobrazil naprosto úžasný přehled týdenních, desetidenních a dokonce i třináctidenních akcí. Protože mým hobby se nedávno stal vesmír, neváhala jsem ani minutu a zvolila právě "vesmírné mariňáky". Už jen popis vypadal skvěle: "Sci-fi tábor, kde budete používat jak zbraně na dřevěný šerm, tak airsoftové bouchačky. Tento příběh je posazen do daleké budoucnosti..."

A také že recenze nelhaly, už první den se ukázalo, jak těch celých 10 dní bude nabitých, ojedinělých, plných adrenalinu. Společně s námi byli ve středisku ještě kouzelníci z čarokrásného světa Harryho Pottera, Commandos - ostří chlapi, kteří se zajímají o airsoft a vojenství, žongléři a od neděle i specialisté z jazykového tábora. Ujali se nás dva vedoucí, Dandalf a Víťa. Hned po ubytování proběhl nástup. Od tohoto okamžiku každý z nás pochopil, že procházka růžovým sadem to opravdu nebude: "Oddíly končit, oddíly vyrovnat, oddíly pozor, oddíly pohov, oddíly hubu držet, oddíly rozchod..." Jen krátký výčet povelů od šéfa Commandos, který se stal zároveň i naším vedoucím. Space Marine totiž nejsou jen mariňáci, ale zároveň patří i ke speciálním jednotkám "komanďáků". Docela mne překvapil fakt, že z přesného počtu 117 účastníků těchto dvou turnusů byly jenom 3 ženského pohlaví.
Při seřazení jsme snad stokrát opakovali zásady manipulace se zbraní, ochrany očí a dalšího životně důležitého chování během tábora. První den byl zakončen nafasováním airsoftových brokovnic, munice a dalšího potřebného vybavení.

Hned v sobotu začal tvrdý výcvik. Ráno proběhlo ve stylu: "Těžko na bojišti..." Od nástupu v 9 hodin až do odchodu na oběd v 11:45 trávili mariňáci na přilehlé louce - která se po celém dopoledni zdála jako nekonečně veliká - nácvikem přesunu v otevřeném terénu. Dva z Commandos, kteří měli zrovna hlídku na bráně, si o nás určitě nejednou pomysleli, že patříme k duševně nemocným. Dobrou hodinu jsme se plazili trávou, aby nás v misích nebylo viděl. Poté následovaly přískoky - 3 sekundy ostrý sprint, lehnutí na břicho, vztyk, 3 sekundy sprint a takto pořád dokola. A nechybělo ani efektivní krytí - jeden z dvojice běží cca 5 sekund, zaklekne, připraví zbraň k obraně, zařve "Kryju!", druhý mu odpoví "Jdu!", vyběhne, až dosáhne vzdálenosti několika metrů před prvním, zaklekne a vše se opakuje.
Proběhlo rozdělení na týmy Alfa a Bravo. Jako zpestření jsme si nacvičili obranu BVPčka s prvním použitím airsoftek.
"Odpoledne vás čeká vaše první mise, ve dvě hodiny nástup, mějte na sobě maskáče, nabereme z muničáku zbraně a vyrazíme s Commandos do akce..." osvětlil nám Dandalf před obědem. Náplní 4hodinové mise bylo nalezení co nejvíce beden s dolary, které hlídají jednotky o síle 14 mužů. Nikdo z komanďáků o Space Marine nasazené do akce nevěděl, tudíž nám nezbylo nic jiného než se 2 hodiny plížit trávou, překonat zhruba 2 metry široký potok - pokud možno bez vykoupání se -, zničit osádku posedu s párem sniperů, odrazit útok asi 30 protivníků a nakonec nalézt 3 ztracené mariňáky, kteří se nedrželi skupiny a sešli z plánované cesty. Bedničku jsme sice nezískali, zato zkušeností přibylo více než dost.

V neděli přišly konečně na řadu dřevárny - jinými slovy zbraně na dřevěný šerm. Vyzkoušeli jsme si manipulaci s palicemi, meči, kladivy a dalšími nebezpečnými hračkami. Jeden z kluků dostal tak šikovně přes prsty, že polovinu tábora strávil chozením na zdravotku, kde mu byly vyměňovány obvazy na nateklé ruce. Ani zásady manipulace se zbraní zde nepomohly. Hesla jako "tlumit rány, nebodat, nevést úder na klouby, rozkrok a hlavu..." jsme si sice pamatovali, ale s dodržováním to bylo již trošku horší.
Krytí, maskování, "kempení" a techniku hledání uprchlíků jsme si vyzkoušeli při další misi. Každý oddíl dostal 15 minut na schování se v obrovském lese - tedy spíše lesní školce - a poté je zbytek Commandos a Marines musel vyhledat a zabít. Vyhledávání bylo docela zoufalé, prodírat se skrze neprostupnou džungli jehliček a větví za neustálého deště a hrozby obdržení kulky do zad nebylo to pravé ořechové. Krytí bylo již o hodně zábavnější. Spolu se dvěma dalšími jsme objevili nádhernou skrýš pod smrčky, kde ani nepršelo, ani jsme nebyli na dohled a dostřel. Nebýt procházejícího 7. oddílu Commandos a malého nešiky, kterému vypadl zásobník, nikdy by nás nenašli. Avšak zoufalec hledající zásobník nalezl vyčuhující hlaveň brokovnice a všechny obyvatele úkrytu nemilosrdně postřílel...

Během zbývajících dní přišlo na řadu testování vybavení střediska - vysoká lana, nízká lana, horolezecké stěny, paintball, rambodráha a skvělý skok do prázdna -, další hodiny výcviku, boje, bitvy a několik filmů - to, když už se opravdu nedalo běhat v bahně a na mokrém jehličí.
K nejlepším akcím patřily ty 2 noční. První probíhala dle rozdělených skupin Alfa a Bravo. Každá skupina dostala určitý čas k nalezení 2 padlých mariňáků, kteří měli být zneškodněni, a získat tak potřebnou kartu. Háček byl ve faktu, že oni padlí mariňáci během tří minut obživli a brzy všechny členy Alfy/Brava pozabíjeli.
Druhá večerní akcička vyžadovala spolupráci s jedním oddílem Commandos. V prvním kole mariňáci obsadili imperiální svět - středověkou tvrz z tábora Strongold -, kde se nacházejí 4 důležité osoby - vajíčka -, která musíme pomocí airsoftových zbraní ochránit a zničit přesilu přicházející z lesa. Pravdou je, že při tomto hlídání a zpětném dobývání tvrze jsme celkem poztráceli 5 zásobníků - ono se při slabém svitu měsíce špatně hledá malá černá krabička - a po zbytek tábora naše zbraně měly "vychytávku" v podobě gumičky přes zásobník.

Ve čtvrtek pokračoval výcvik obsazování budov, který jsme započali ve středu. Tentokrát přišlo na řadu mapování budovy a následná záchrana civilistů z rukou teroristů. Především mapování mne ohromně bavilo, protože jsem si konečně užila matematiku v terénu. Každý jednotlivec dostal část budovy k zanesení na papír. Nejlepší výsledný materiál byl použit k ukázce správného mapování terénu. Opravdu mě potěšil fakt, že moje práce byla vyhodnocena jako ta nejpečlivější, za kterou by se nemusel stydět ani student vysoké školy technické - já věděla, proč si to pravítko, úhloměr, kružítko a tužky beru. Civilisty se nám zachránit podařilo, i když přes ztrátu jednoho z Brava.

K večeru jsme se vrhli do týmparku, kde bylo připraveno přesně 5 náročných překážek, které se nedají překonat jinak než v týmu, a to: houpačka, kam si celý oddíl Alfa/Bravo stoupne a má za úkol dosáhnout rovnovážného stavu houpající se desky; kladina - 5 metrů dlouhá kláda, 10 cm široká, na kterou se opět všichni postaví a musí se bez pádu srovnat např. dle abecedy; soustava lan - 5 soustav lan napnutých mezi kůly, každý od sebe 4 metry vzdálený, oddíl má za úkol celou překážku přejít, pokud možno bez pádu; stěna - deska 2 x 2 metry, kterou musí oddíl přelézt; a v neposlední řadě pavučina.

Během pátku jsme budovali bunkr. Požadavky zněly - rozměry minimálně 7 x 3 metry, výška 2 metry a 2 vchody naproti sobě. To vše proto, abychom si v sobotu mohli užít závěrečnou bitvu s dřevárnami i airsoftkami, kde přišly na řadu i ručně vyráběné zástavy.
Dalším z důležitých milníků tohoto dne se stalo pořadové cvičení č. 1 se seržantem Dandalfem, jak si vedoucí nazval naše první trestné cvičení "za odměnu". Kluci si totiž zapomněli pořádně uklidit pokoj a jelikož jednotka je od slova jednotný, všichni jsme si užili hodinu běhání, pochodování a zpívání ve středisku za neustálého přihlížení "civilistů". Hlavou mi nejednou probleskla myšlenka, že i ty občas nenáviděné tělesné výchovy jsou proti tomu, co právě dělám, nic.

Celých deset dní vyvrcholilo závěrečnou sobotní bojovkou, kterou - opět - vyhrála Alfa. Ale musím podotknout, že protivníci byli v přesile, Bravu odjel jeden člen domů, protože několik dní zvracel. Stejného problému se dostalo dobrým mariňákům, ale naštěstí nikdo jiný neodjel a 20 lidí v neděli převzalo diplom za úspěšné absolvování výcviku speciálních jednotek Space Marine na Březové.

V neděli proběhl již klidný odjezd domů, kde si nás převzali rodiče a my definitivně skončili svoje letní působení v Rekreačním středisku Březová.

Zhodnocení:
První tábor bez bratrů, první prázdniny bez národopisného soustředění souborů Groš a Rožínka, druhý opravdový tábor v pořadí, zkrátka doslova ojedinělých 10 dní mimo domov. Už při prohlížení internetových stránek STANu mi výběr Space Marine přišel jako výborný nápad pro strávení části prázdnin. Vždyť komu se poštěstí prožít několik chvil v kůži vesmírných strážců imperiálního světa, plnit mise zadané těmi tajnými Commandos. Střelba z airsoftových, paintballových zbraní ve dne v noci. Dřevěný šerm v kombinaci s napětím, strachem, adrenalinem a akcí. Nikdy by mne nenapadlo hodinu se plížit lesem, trávou, brodit potok, skákat do lomu, nebo dokonce schovávat se v lesní školce. Fakt, že tábory STAN jsou opravdové, platí na 100 % - úžasní vedoucí, pravá prázdninová atmosféra, dobrodružství... Skutečně těch 10 nejlepších dní z prázdnin 2011!