Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Opět po roce nastal večer, kdy stráví studenti večer se svým třídním učitelem a ostatními "odvážnými", kteří jsou pozváni na jejich maturitní stužkovací večírek. Letos jsme tou třídou byli my, 4OP, maturitní ročník 2008.
Když jsem se doma připravovala na večer plný zábavy a konečného poznání mých spolužáků, se kterými chodím již čtvrtým rokem do třídy, přemýšlela jsem nad tím, jak bude celý večer asi probíhat. Viděla jsem to asi takhle: Naše paní učitelka bude ráda, když "to" bude mít za sebou co nejrychleji a co nejdřív bude moct odejít. Naopak moji kolegové se budou snažit vydržet co nejdéle, a když někam jít, tak radši co nejdříve v co nejpříznivějším stavu. Nedá se říct, že by moji spolužáci byli noční tvorové, ale řekněme si to na rovinu, kdo by odešel domů, byl by pro ostatní měkkota. Nemyslela jsem si, že by byl někdo z nás natolik ovlivnitelný, aby radši spal někde v hospodě na stole, než aby se šel vyspat domů do postele. Avšak opak byl pravdou.
Na večírek konaný v hospodo-baru Babylon byli nečekaně už všichni a já přišla jako vždycky poslední. Všichni se náramně bavili, popíjeli alkohol a po pár hodinách přišel i okamžik předat žákům stužky třídní učitelkou. Jelikož máme kolektiv, který se nedomluví absolutně na ničem, můj návrh na motto stužek "Někdo září, někdo v září..." vystřídal poněkud sušší slogan "Nikdo neví, všichni tuší..." Ale co se dá dělat. Slavnostní událost uvedli třídní komici a za značného smíchu jak našeho tak i sboru učitelského jsme se dostali k samotnému stužkování. Kamarádi mírně omámeni alkoholem se plahočili na výzvu paní učitelky pro svou stuhu, kterou si hrdě nechávali připnout na hruď, jako kdyby byli právě oceněni vyšší hodností, než dosud na hrudi nosili, podali si s paní třídní učitelkou ruku, přijali blahopřání a odcházeli. Po skončení "ceremoniálu" začala předmaturitní oslava, jak se patří. Paní učitelka vyzývala mé spolužáky postupně do kola a tančili, zatímco děvčata je doplňovala neustále dokola písničkou "Co jste hasiči...", protože jinou zřejmě od začátku do konce neznal nikdo. Po dlouhé protančené noci, jak v hospodě Babylon, tak na diskotéce Fine, po několika vypitých sklenkách piva, vína, limonády a friska, po pár vykouřených krabičkách kvalitních kutnohorských cigaret Start jsme se všichni ve zdraví, avšak značně unaveni, sešli v 8 ráno ve školních lavicích.
Učitelé na nás viděli "značnou únavu", a tak se raději ani nesnažili zasvětit nás do nového učiva a nechali nás zkoumat kvalitu školních lavic čelem. Již nějaký ten pátek jest dobře známo, že nic netrvá věčně, a tak i náš maturitní večírek skončil našimi rozchody odpoledne po vyučování domů. A už teď jsme se těšili na další společný večer. Maturitní ples.