Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jednoho prázdninového odpoledne jsme s rodinou jeli na návštěvu k prababičce. Když už mě přestalo bavit poslouchat, jak jsem vyrostla a jak že mi to jde ve škole, šla jsem se projít po prababiččině domu.
Vyšla jsem po schodech na půdu a tam jsem to objevila.

Uprostřed stálo velké zrcadlo. Zpočátku nevypadalo nijak zvláštně, ale jakási jakoby kouzelná moc mě k němu táhla. Přiblížila jsem se k zrcadlu. Bylo něčím zvláštní, jen jsem nemohla přijít na to čím. Vzala jsem si židli a postavila ji přímo před něj. Najednou jsem si všimla zvláštní záře okolo zrcadla. Ze židle jsem pozorovala tu zlatavou záři, která se pohybovala všude kolem jak obláček.

Už, už jsem se chtěla zrcadla dotknout, ale zem se se mnou pohnula a já se zrcadlem propadla dolů. Asi po třiceti vteřinách mého pádu jsem spatřila zem, bála jsem se, že dole pořádně narazím. Ale země byla měkká jako záře kolem zrcadla.
Šla jsem se porozhlédnout po okolí, abych zjistila, kde to vůbec jsem. Vše tu bylo hodně barevné, jako bych byla v jiném světě. Přede mnou se objevila dlážděná cesta, rozhodla jsem se po ní vydat. Dovedla mě až k ukazateli, na kterém bylo napsáno Insouciance Tlen.
Městečko vypadalo celé kouzelně, ale všude bylo pusto. Pokračovala jsem tedy dál, až doprostřed náměstí, kde stála velká zlatá kašna a tryskaly z ní karmínové proudy jakési kapaliny.
Zpoza kašny vyšel malý mužíček a pisklavým hlasem na mě promluvil: "Co tady děláš? Jak jsi se sem dostala?"
"Promiňte, ale kde to jsem? Já jsem sem propadla zrcadlem."
Mužíček se na mě tázavě podíval: "Zrcadlem!? Myslíš starodávným zrcadlem vyrobeném pro krále Securita, které bylo schopno zbavit všech starostí!?"
S údivem jsem mu odpověděla: "Já nevím, to zrcadlo jsem našla na půdě. A co má být s tím zrcadlem?"
"Dobře, povím ti tedy ten dávný příběh."

"Za dob krále Securita bylo toto městečko ve hrozném stavu. Vládla zde neuvěřitelná závist, taková, že se kvůli ní i vraždilo. Král s tím měl velké starosti. Jednoho dne se kolem této kašny procházela bohatá dcera sousedního krále. Měla na sobě honosné zdobené šaty. V jednom obyvateli městečka to vzbudilo takovou závist, že ji bodl do zad a svrhl ji do kašny. Bohužel se nikdo neodvážil do té kašny podívat, takže je tam dodnes."

Chtěla jsem se podívat přes okraj kašny, ale najednou slyším hlas mé mamky: "Lucko, kde jsi?" Vtom jsem si uvědomila, že se mi to vše jen zdálo.