Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Znáte to, když si přivřete prsty do dveří? Tak tohle bylo stokrát horší!

Stalo se to jednoho léta, už je tomu dávno, takže si nepamatuji kdy přesně. Zrovna jsem šla domů, když vtom na mě brácha zakřičel: "Hele, nech mi otevřený dveře, jdu hned za tebou!" Poslechla jsem ho. Jenže náhle začal opravdu velmi silně foukat vítr a mně bylo jasné, že sebou dveře za chvíli prásknou a vysype se z nich skleněná výplň. Nechtělo se mi však platit za rozbité dveře, a tak jsem se co nejrychleji rozeběhla, abych je včas zachytila... Avšak v celém sběhu událostí nastal další zvrat - vítr se obrátil a já v plné rychlosti těmi skleněnými dveřmi prolítla! A aby toho nebylo málo, tak - a ani nevím jak - se dveře vyhákly z pantů a spadly mi přímo na ruku.

Jakmile ke mně brácha přiběhl, sundal ze mě dveře a zkoušel mne zbavit všeho toho rozbitého skla, co jsem měla na sobě. Začala jsem cítit nějakou bolest v ruce. Když jsem se na ni podívala, spatřila jsem již tři úplně promodralé prsty. Bylo mi jasné, že je musím mít zlomené. Takovou bolest jsem nikdy v životě nepocítila. Nevím, k čemu to přirovnat, ale ta bolest byla příšerná...

Hned jsme jeli do nemocnice, kde mi z obličeje a z rukou vyndali zbytky rozbitého skla a ruku mi dali do sádry.
Od té doby už nikomu dveře otevřené nenechávám. I když jde hned za mnou.

• jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2011 znělo Tohle se nemělo stát!
• zpracování: vypravování o tom, jak jste udělali něco, co vás následně mrzelo
• výchozí text: Kdyby člověk od mladosti až do stáří svého zapisoval všecky poklesky a hlouposti, který se dopustil, měl by každý velkou knihu... (Josef Jungmann, Zápisník, upraveno)